Osudy krásné vlastenky: Nelehký životní úděl Boženy Němcové (2.)

10.04.2016 - Josef Veselý

Počátek pražského pobytu nebyl pěkný, vysněná představa nového života se utápěla opět ve všedních dnech


Reklama

Po čtvrtém porodu se Němcová nadlouho rozstonala, dlouho polehávala, a z Bydžova jí přijely pomáhat v domácnosti tchyně se švagrovou. Byt v ulici na Poříčí byl malý a navíc měl Němec znovu potíže v zaměstnání.

TIP: Přečtěte si, jaká byla první léta manželství české spisovatelky s Josefem Němcem 

Vlastenecká Praha

V Praze to ovšem nebylo vždycky tak zlé. Božena Němcová se zúčastnila například českého plesu na Žofíně v únoru roku 1843. Byl to pravděpodobně vůbec první velký ples, který navštívila, a byla to událost jejího pronikavého společenského úspěchu. Přibyl jí okruh nových známých, se kterými se pak setkávala při různých příležitostech vlasteneckého života. Seznámila se i s doktorem Riegrem, s Erbenem a s Klácelem. Němcovi se stali členy Matice české a brzy byli samozřejmě počítáni do české společnosti. Na žofínském plese se Němcové dvořil i mladý básník Václav Bolemír Nebeský.

Citové vzplanutí

Němcová, mladá matka čtyř dětí, která dosud nepoznala lásku k muži, ji našla ve vztahu k Nebeskému. Všechno začalo docela nevinně, vlasteneckým výletem na Bílou horu. Po tomto setkání začala Němcová psát, právě na popud Nebeského. Díky Němcové se Nebeský dostával ze svého pesimismu, díky Nebeskému se v Němcové probudil umělecký talent. „Našla jsem svůj ideál? Smutné doby, ale krásné sny. Vyznání lásky – první políbení – krásné dny, plné poezie – zdráhání – Ty mne nemiluješ – despocie – žárlivost – nemoc – vrchol zoufalství – moje děti.“ Je to jakoby ve zkratce dramatický a tragický román lásky a cti, ze kterého básník raději vycouval.

Další stěhování

V roce 1845 přišlo další stěhování. Tentokrát z Prahy do Domažlic, kde Němcovi přivítalo maloměšťáctví v obnažené podobě. Jako manželka státního úředníka by měla Božena patřit mezi městskou honorací, jenomže se stýkala s venkovskými lidmi a jednala s nimi jako se sobě rovnými. Po pražských událostech roku 1848 podal Josef Němec žádost o přeložení. Nejraději by šel do Litoměřic, ale nakonec z toho byl Nymburk. „Společenský život v Nymburce se však brzy stal Němcovým nepříjemný… Zprvu se stýkali s mnoha měšťanskými rodinami, ale krása mladé paní, jež přitahovala všechny muže, vzbudila v tamních dámách žárlivost.“ 

Navíc dorazila epidemie cholery. Další štací Němcových byl Liberec. Z něho Betty navštívila i Zaháň, kde zastihla svého otce na smrtelném loži. Zdá se, že Liberec byl posledním svědkem klidného a společného soužití manželů Němcových. Betty čekala těžká doba, kterou ji ulehčovalo psaní, ale ani to jí nepomohlo od chudoby, hladovění a rodinných tragédií. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907