Reklama


Hitlerův muž Otto Skorzeny: Nacista, který se nechal zverbovat Mossadem

16.05.2017 - Jiří Suchánek

Když Adolf Hitler vyznamenával Ottu Skorzeného Rytířským křížem a posléze i Dubovými ratolestmi, jen těžko mohl tušit, že se jeho oblíbenec a expert na speciální operace nechá za necelých 20 let zverbovat Mossadem


Reklama

Krátce po vzniku Izraele v květnu 1948 se rozhořela první arabsko-izraelská válka. Skončila vítězstvím mladého židovského státu, avšak nepřátelství mezi Araby a Izraelem pokračovalo a vyústilo v řadu dalších krvavých konfliktů. Mezi hlavní členy arabské koalice patřil také Egypt, který v 50. letech najal do svých služeb několik bývalých nacistických vědců pracujících za druhé světové války na německém raketovém programu v Peenemünde.

V čele původního výzkumu stál legendární Wernher von Braun, který po pádu třetí říše začal pracovat pro Američany a podílel se na zrodu kosmického programu NASA. Kolem roku 1955 von Braun pozval do Ameriky několik svých bývalých kolegů, mezi nimi i Heinze Kruga. Ten si ale zvolil zdánlivě lukrativnější nabídku a přidal se ke skupině vědců pod vedením německého profesora Wolfganga Pilze, který vedl egyptský raketový program v tajném zařízení známém jako továrna 333. Krug si vybral špatně – místo skvělé budoucnosti jej o několik let později, přesně 11. září 1962, čekala smrt z rukou muže, který měl zajistit jeho ochranu.

Bohatá kariéra

Vraťme se ale o několik měsíců zpět. Izraelci tušili, že egyptské snahy je mohou ohrozit. Jejich obavy potvrdil první úspěšný test egyptské rakety z července 1962. Další významnou indicií rostoucího rizika se stalo svědectví rakouského vědce, který tvrdil, že v továrně 333 probíhají mimo jiné snahy o plnění vyvinutých raket radioaktivním odpadem.

O několik týdnů později pak Mossad (Institut pro výzvědné a zvláštní operace – izraelská rozvědka) získal dokumenty napsané samotným Pilzem, obsahující například záznamy o počtu dosud vyrobených raket nebo zmínky o možném použití chemických a biologických zbraní.

Představitelé židovského státu v čele s šéfem Mossadu Isserem Har‘elem proto vystupňovali svou snahu o vypuzení německých vědců z Egypta a tím i zastavení nebo alespoň zpomalení celého výzkumného programu. Vyhrožovali, posílali dopisové bomby. Pro podobnou akci ale potřebovali mezi vědci svého člověka. Někoho, kdo by se uměl pohybovat ve světě speciálních operací, ale zároveň by mu cílové osoby plně důvěřovaly.

Volba padla na Ottu Skorzeného, bývalého SS-Obersturmbannführera a oblíbence Adolfa Hitlera, kterému americká a britská rozvědka během války přisoudila auru „nejnebezpečnějšího muže Evropy“. Sám Skorzeny byl kvůli svým válečným aktivitám na seznamu cílů Mossadu. Po německé invazi do Polska se tento vysoký muž s velkou jizvou na tváři přihlásil k Luftwaffe, byl však odmítnut právě pro svou výšku a také stáří (v té době mu bylo 31 let).

Proto vstoupil k Leibstandarte SS Adolf Hitler. Bojoval v tažení na Západ i na Balkáně, kde se vyznamenal a obdržel povýšení na SS-Obersturmführera. Přepadení Sovětského svazu se účastnil v řadách motorizované divize SS Reich. V prosinci 1942 utrpěl zranění, které si vyžádalo hospitalizaci a rekonvalescenci, během níž působil v Berlíně ve štábní funkci. V té době nastudoval veškerou dostupnou literaturu o vedení speciálních operací a následně svým nadřízeným předložil vlastní nápady, například na zformování zvláštních komand působících v týlu nepřítele. Tato iniciativa nezůstala bez povšimnutí a Skorzeny od června 1943 velel první jednotce SS speciálního určení – SS-Sonderverband z.b.V. „Friedenthal“.

V následujících letech se Skorzeny proslavil díky několika operacím, které vešly do dějin druhé světové války. V září 1943 se podílel na osvobození Benita Mussoliniho během operace „Eiche“, což mu vyneslo zřejmě největší slávu, povýšení a vyznamenání Rytířským křížem. Faktem však zůstává, že jeho zásluhy zde nebyly zdaleka tak velké, jak tvrdila propaganda a také on sám ve svých poválečných pamětech.

V květnu 1944 následovala operace „Rösselsprung“, tedy pokus o zajetí jugoslávského partyzánského velitele Josipa Tita, která ale skončila neúspěchem. Když se pak o pět měsíců později maďarský regent Miklós Horthy snažil tajně sjednat příměří se Sovět ským svazem, Skorzeny se podílel na únosu admirálova syna. Tím jej Němci přiměli odstoupit z funkce a moc mohla převzít radikální strana Šípových křížů.

V prosinci 1944 se pak odehrála operace „Greif“, jejímž cílem bylo působit chaos v americkém týlu během německé ofenzivy v Ardenách. Skorzeny si pro tento úkol vybral asi 150 mužů, z nichž někteří mluvili plynně anglicky a v amerických uniformách prováděli za frontou sabotáže a šířili strach z výsadků.

Nové úkoly

Velení v této akci však Skorzenému po válce vyneslo dva roky výslechů a obvinění z válečných zločinů před americkým vojenským soudem v Dachau. I když byl v roce 1947 tribunálem zproštěn všech obvinění, nadále zůstal za mřížemi a čekal na rozsudek denacifikačního soudu. Ze zajetí se mu však podařilo utéct, nejspíše s pomocí tří bývalých esesmanů převlečených do amerických uniforem (a možná i s přispěním CIA).

V následujících 18 měsících se Skorzeny skrýval, aby se nakonec usadil ve Španělsku, kde vládl nacistům nakloněný generál Franco. V té době již Skorzeny nejspíše spolupracoval s organizací Gehlen. Šlo o tajnou službu, kterou ve své okupační zóně zformovali Američané převážně z německých důstojníků pod vedením bývalého generálmajora Wehrmachtu Reinharda Gehlena.


Dokončení: Hitlerův muž Otto Skorzeny: Nacista, který se nechal zverbovat Mossadem (2)


V následujících letech pracoval Skorzeny jako vojenský poradce například pro argentinského prezidenta Juana Peróna či egyptskou vládu. V té době se také seznámil a spřátelil s tamějšími důstojníky, kteří řídili raketový program a zaměstnávali v něm německé vědce. Právě tehdy, počátkem roku 1962 se Isser Har‘el rozhodl, že Mossad Skorzeného nezabije, ale pokusí se ho zverbovat. Operaci dostal na starost Yosef „Joe“ Raanan, který působil jako řídící důstojník Mossadu v Německu.

  • Zdroj textu:

    II. světová květen 2016

  • Zdroj fotografií: Wikimedia commons / Bundesarchiv

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česko je křižovatkou Evropy. V našem genomu se protíná dědictví lidí migrujících ze všech světových stran.

Zajímavosti

Ludvík Očenášek sloužil v armádě, byl sokol a patřil mezi úspěšné vynálezce. Už dříve sestrojil letadlo, se kterým však jeho nesvědomitý mechanik havaroval.

Historie

Přestože posádka ISS spíš ubývá na váze, sladkosti v jídelníčku astronautů obvykle chybějí. Narozeniny jsou však výjimečným dnem i ve vesmíru.

Vesmír
Věda

Pár delfínů skákavých (Tursiops truncatus) prokázal, že opravdový odpočinek vůbec nepotřebuje.

Příroda

Mešita v Baku je jednou z viditelných připomínek muslimské tradice v zemi, jejíž obyvatelé se k islámu opět vracejí.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907