Papoušci a lidská řeč: Proč papoušci dávají mláďatům křestní jména?

11.01.2019 - Jaroslav Petr

K mistrům imitace pestré škály zvuků včetně lidské řeči patří zcela jistě papoušci. Velké popularity dosáhl kupříkladu Alex – papoušek šedý vycvičený americkou zooložkou Irene Pepperbergovou. Zvládl kolem 150 slov, rozlišoval asi 50 předmětů, rozeznával šest různých tvarů a šest barev a dokonce uměl do určité míry zobecňovat

<p>Každý <strong>papoušíček vrabčí</strong> <em>(Forpus passerinus)</em> má v rámci své rodiny jedinečné jméno. Na snímku dvojice poddruhu <strong>papoušíček vrabčí zelený</strong> <em>(Forpus passerinus viridissimus)</em> focená na ostrově Tobago.</p>

Každý papoušíček vrabčí (Forpus passerinus) má v rámci své rodiny jedinečné jméno. Na snímku dvojice poddruhu papoušíček vrabčí zelený (Forpus passerinus viridissimus) focená na ostrově Tobago.


Reklama

Alex mezi nabízenými předměty našel například klíč, bez ohledu na to, jak byl velký nebo jakou měl barvu. Alex si dokonce vytvářel vlastní slova. Uměl pojmenovat banán a třešně – anglicky banana a cherry. Slovo pro jablko jej nikdo neučil, ale tohle ovoce papouškovi připadalo jako něco mezi banánem a třešní. Proto si pro jablko vymyslel označení „banerry“.

Jméno ve zlomku vteřiny

Papoušci v zajetí udivují řadou podobných jazykových dovedností. K čemu jim ale je tento talent dobrý ve volné přírodě? To vědci odhalili studiem života jihoamerických papoušíčků vrabčích (Forpus passerinus). Rodičovský pár těchto drobných papoušků se dorozumívá s mláďaty poměrně nenápadnými, krátkými zvuky. Lidskému uchu znějí všechny stejně, ale při mnohonásobném zpomalení se ukáže, že každé mládě vydává svůj vlastní, zcela specifický zvuk. Tímto zvukem se nehlásí jen mládě. Rodiče oslovují každého potomka jeho vlastním zvukem a ten tak slouží jako jméno. Je neuvěřitelné, jak je informace ve volání papoušíčků nahuštěná. Než jednou kýchneme, stačí se mládě ozvat svým jménem asi dvacetkrát.

Není pochyb o tom, že se volání nedědí. Mláďata se je učí. To se ukázalo v experimentech, při kterých vědci zaměnili vejce různých párů papoušíčků. Mláďata se ozývala hlasem, který se podobal hlasu jejich adoptivních pěstounů. V ničem nepřipomínal hlas jejich biologických rodičů.

Rodinné domluvy papoušků

Oba rodiče papoušíčků volají na mláďata velmi podobně. Tím poskytnou svým dětem základní rodinnou „kostru“ pro volání a mládě se začne ozývat jedinečnou variací na toto základní téma. Zatím není jasné, zda si své jméno vytváří mladí papoušíčci sami, nebo je dostanou hotové od rodičů. Nelze vyloučit, že dospělí svá mláďata „křtí“ podobně, jako to dělají lidští rodiče u svých dětí. Všichni příslušníci jedné rodiny papoušíčků každopádně mají velmi podobná jména – obdobně jako třeba příslušníci rodiny Nováků nebo Kadrnožků sdílejí příjmení a liší se jen křestními jmény.

Identifikace jednotlivců je pro papoušíčky životně důležitá. Mláďata zůstávají závislá na péči rodičů i poté, co vylétnou z hnízda. Papouščí mládež vytváří velká hejna o několika stovkách jedinců, rodiče za svými mláďaty i nadále létají a přikrmují je. Jen díky rodinnému jménu spolehlivě najdou vlastní potomky a odliší je od cizích mláďat.

TIP: Když němé tváře mluví: Lidskou řeč umí napodobit sloni, běluhy nebo tuleni

Když dva dospělí papoušíčci vytvoří pár, musí své hlasy navzájem sladit – musí najít společnou řeč. Zvládnou to díky vrozeným dispozicím a podají podobný výkon, jako kdybychom se my v dospělosti naučili nový mateřský jazyk. Většina ptáků si osvojí pěvecký repertoár v útlém mládí a po zbytek života už ho nemění. Papoušci se jako jedni z mála naučí nový zpěv i v dospělosti. Když se dostanou do zajetí, projeví se tyto jejich přirozené vlohy imitací lidské řeči a dalších umělých i přírodních zvuků.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší česky psaná věta pochází ze 13. století

Historie

Pylové alergie ovlivňují chování lidí všeho druhu

Věda

Čmelák mávne křídly sto dvacetkrát za vteřinu. V hmyzí říše jej v rychlosti kmitů předstihne kde kdo, lidé se k takové frekvenci ani nepřiblíží

Příroda

Připravovaná sonda Photon může vyrazit za orbitu

Vesmír

Časosběrný snímek startu balonové sondy pro měření ozonové vrstvy v Antarktidě

Věda

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907