Peklo v laboratoři: Simulovaná láva má usnadnit výzkum žhavých exoplanet

29.09.2022 - Stanislav Mihulka

Vědci vytvořili katalog možných povrchů extrémních exoplanet. Má posloužit k dešifrování výsledků vědeckých pozorování

<p>Exoplaneta <strong>Corot-7b</strong> se nachází tak blízko své mateřské hvězdě, že na ní musí panovat extrémní podmínky. Pravděpodobná teplota na její „denní“ straně je nad 2 000 stupňů, zatímco na její „noční“ straně mínus 200. Teoretické modely naznačují, že planeta může mít lávu nebo vařící oceány na svém povrchu. <em>(ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Exoplaneta Corot-7b se nachází tak blízko své mateřské hvězdě, že na ní musí panovat extrémní podmínky. Pravděpodobná teplota na její „denní“ straně je nad 2 000 stupňů, zatímco na její „noční“ straně mínus 200. Teoretické modely naznačují, že planeta může mít lávu nebo vařící oceány na svém povrchu. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Když jsme začali v okolním vesmíru objevovat exoplanety, brzy vyšlo najevo, že tyto vzdálené světy jsou v mnoha ohledech úplně jiné než planety Sluneční soustavy. V aktuálně více než 5 000 potvrzených exoplanetách jsme zatím objevili množství horkých jupiterů a minineptunů, což je velmi pravděpodobně dáno způsobem detekce exoplanet. Zjednodušeně řečeno jde o nejsnadněji vystopovatelné objekty.

Podstatnou část objevených exoplanet řadíme do kategorie, která ve Sluneční soustavě svého zástupce vůbec nemá – jde o tzv. superzemě – planety s potenciálně pevným povrchem, které jsou ale až 10× hmotnější než Země a zároveň menší než Neptun. Jde o jakési zvětšené verze Merkuru, Venuše, Marsu a Země. Může se jednat o zcela nehostinná tělesa, rozpálená blízkou hvězdou či naopak vzdálená a zmrzlá, ale mohou to být i světy přívětivé k životu našeho typu.

K obtížně pochopitelným exoplanetám náležejí i lávové světy, kde panují tak vysoké teploty, že se jejich povrch dávno změnil na rozžhavenou lávu. Ostatně podobně kdysi vypadala i naše planeta. Víceoborová výzkumná skupina americké Cornellovy univerzity, kterou vedl Esteban Gazel, nedávno v laboratoři vytvořila simulovanou lávu těchto exoplanet.

Lávový svět z laboratoře

Badatelé vyrobili celkem 16 různých typů lávy cizích planet, které se navzájem liší svým chemickým složením. „Syntetizovali jsme různé lávy, které reprezentují možné typy povrchu exoplanet. Využili jsme k tomu údaje o chemickém složení hvězd, modelování termodynamických procesů, a také laboratorní experimenty,“ popisuje celý proces planetární geolog Esteban Gazel.

TIP: Jak prozkoumat atmosféru exoplanet? Můžeme ji vyrobit v laboratoři

Vznikl tak jakýsi katalog možných povrchů různých exoplanet. Ten má primárně pomoci dešifrovat výsledky vědeckých pozorování. „Vesmírný dalekohled Jamese Webba mimo jiné pozoruje i lávové světy. Náš katalog simulovaných povrchů vulkanických exoplanet představuje nástroj, s jehož pomocí bude možné rozluštit, jak pozorované světy vlastně vypadají,“ vysvětluje docentka astronomie a ředitelka Institutu Carla Sagana (CSI) Lisa Kalteneggerová, spolupracovnice Estebana Gazela a spoluautorka celého projektu. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907