Atmosféra Venuše je jako žhavý oceán, který divoce víří po povrchu planety. Podle amerického astrofyzika je také jedním z hlavních důvodů, proč Venuše rotuje a není pevně uzamčená ve vázané rotaci se Sluncem.
Nebýt husté a rychle se pohybující atmosféry, Venuše by se zřejmě neotáčela kolem své osy, ale byla by uzamčena ve vázané rotaci se Sluncem podobně, jako je uzamčený Měsíc k Zemi. Myslí si to alespoň americký astrofyzik Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside.
Jako pozemšťané máme sklon vnímat atmosféru jako řídkou, téměř oddělenou vrstvu plynů, která jen minimálně ovlivňuje pevnou hmotu planety pod sebou. Jenomže na Venuši je to jiné. Její atmosféra je tak mohutná, že na rozdíl od Země ovlivňuje na Venuši téměř všechno, včetně planetární rotace.
Jeden den na Venuši trvá 243 pozemských dnů a je tak delší než venušanský rok. Druhá planeta Sluneční soustavy totiž oběhne kolem mateřské hvězdy za přibližně 225 pozemských dnů. Atmosféra Venuše ale rotuje mnohem rychleji – k jedné otočce jí stačí pouhé 4 dny.
Podle Stephena Kanea extrémně rychlé větry na Venuši způsobují, že atmosféra Venuše „drhne“ po povrchu planety. Kvůli tomu dochází k paradoxu, kdy se rotace planety podstatně zpomaluje, ale zároveň se úplně nezastaví, protože fyzikální síly působí i proti gravitačnímu vlivu Slunce.
TIP: Devastující vliv obra: Venuše se stala pekelnou planetou kvůli Jupiteru
Hustota atmosféry Venuše je podle Kanea také jednou z příčin extrémních teplot, které na planetě panují – průměrná teplota na ní dosahuje 471 °C, což je vyšší teplota, než při které se taví například olovo. Atmosféra podle amerického astrofyzika pohltí drtivou většinu energie přicházející ze Slunce a zároveň tuto energii uzamkne a nedovolí jí uniknout. Vzniká tak podle něj extrémní forma skleníkového efektu.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)