Záhada horké planety: Proč se na Venuši tak rychle pohybuje atmosféra?

27.04.2020 - Stanislav Mihulka

Detailní pozorování japonské meziplanetární sondy Akatsuki osvětlila záhadu rotace atmosféry planety


Reklama

Jak se naše planeta otáčí, tak její pohyb ovlivňuje vrstvy vzduchu nad povrchem Země. Výsledkem tohoto je, že se pohybuje i pozemská atmosféra, jen o něco pomaleji než naše planeta. Stejné je to i u plynných obrů, jako je například Jupiter. Horká Venuše je ale v tomto směru výjimkou.

Hustá a těžká atmosféra Venuše rotuje rychleji, než povrch této pekelné planety. A to nikoliv o trochu rychleji, nýbrž až 60× rychleji. Není to zase tak dramatické, jak to na první pohled vypadá, protože na Venuši platí, že je zde den delší než celý rok. Kolem své osy se totiž otočí jednou za 243 dní. I tak ale byla rychlá rotace její atmosféry záhadou.

Snímk sondy Akatsuki

K vyřešení této záhady nyní podstatně přispěly podrobné snímky japonské meziplanetární sondy Akatsuki, která je rovněž známá jako Venus Climate Orbiter (VCO). Japonští odborníci využili snímky ultrafialové a infračervené kamery na palubě sondy a s jejich pomocí sledovali pohyb mraků kyseliny sírové v atmosféře Venuše v doposud nevídaném detailu. Zároveň si povšimli, že v atmosféře Venuše jsou mnohem nižší rozdíly teploty mezi póly a rovníkem, než jsme si mysleli.

TIP: Nové důkazy: Na Venuši zřejmě skutečně jsou aktivní vulkány

Japonští vědci jsou na základě svých pozorování přesvědčeni, že v nápadně rychlé rotaci atmosféře Venuše hraje klíčovou roli Slunce. Ohřívá denní stranu Venuše, především oblast kolem rovníku planety. Díky tomu se pohybují masy plynů v atmosféře Venuše směrem k noční straně planety a také směrem k pólům. Výsledkem těchto pohybů je rychlá rotace atmosféry Venuše. Tento model není úplně nový. Až doposud to ale byla jen jedna z několika hypotéz.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Margaret trávila s Peterem dvacet čtyři hodin denně, šest dní v týdnu. A tvor se do ní bláznivě zamiloval.

Zajímavosti

Robot ANYmal může kráčet po čtyřech nohou, jezdit po čtyřech kolech i balancovat na zadních.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907