Díky gravitaci přitahuje Země prach a vesmírná tělesa, rozpadem atomů zase o část své hmotnosti přichází. Přibírá Země na hmotnosti, nebo naopak hubne?
Zdálo by se, že od dob zformování naší planety by se její hmotnost neměla již nadále měnit. V zásadě je to pravda, ve skutečnosti však není Země v meziplanetárním systému sama a svou gravitací přitahuje prach a meteoroidy, jež pronikají do atmosféry a zbytky po průletu dopadají až na povrch. Prachová zrna se ovzduším snášejí často i měsíce, ale nakonec spadnou.
Satelitní pozorování umožnila odhadnout, že s meteoroidy přichází 100–300 tun látky za sekundu, tedy 30 000–100 000 tun za rok, přičemž se odborníci přiklánějí spíš k nižším číslům. Jedná se o překvapivě obří hodnotu, ale jen na první pohled. Při stálém toku prachu a meteoroidů přibude Zemi za milion let méně než jedna miliardtina její hmotnosti – zanedbatelný zlomek, který se v dynamice planety vůbec neprojeví.
TIP: Jaké největší přetížení může člověk přežít?
Jenže náš domov také materiál ztrácí: jednak radioaktivním rozpadem atomů v nitru, což představuje asi 15 tun ročně, a dále každý rok přichází až o 95 000 tun vodíku a helia z vysoké atmosféry. V souhrnu to tedy spíš vypadá, že Země na váze ubývá. Jde však o pouhou kosmetickou změnu, jež se na její oběžné dráze nijak neprojeví.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)