Pod bedlivým dohledem komunistické strany (4): Političtí pracovníci v Rudé armádě

23.05.2021 - Vladimír Lender a Martin Koller

Pojmy politruk a komisař si většina z nás spojuje s armádou Sovětského svazu. Nejde však o ruský vynález: osoby vykonávající politický dohled nad armádou se v dějinách poprvé objevily už za Velké francouzské revoluce na konci 18. století

<p>Političtí komisaři působili také v partyzánských oddílech.</p>

Političtí komisaři působili také v partyzánských oddílech.


Reklama

Již koncem června 1941 stanovilo rozhodnutí Ústředního výboru komunistické strany za hlavní úkoly propagandy: zamlžovat vlastní ztráty, zveličovat porážky nepřítele a vlastní sílu, odhalovat fašistickou propagandu a vyzývat nepřátelské vojáky k dezerci. Naopak vlastní vojáci se měli dozvědět, že pokud vyklidí postavení a ustoupí, budou zastřeleni politruky, pokud přeběhnou, postřílí je nepřítel, a kdyby nezastřelil, budou oni i jejich rodinní příslušníci potrestáni při návratu na sovětské území.

U partyzánů

Komisaři a jejich komsomolští pomocníci také prakticky po celou válku zůstávali součástí vedení partyzánských oddílů, které až do zpětného začlenění do armády po osvobození území, na kterém operovaly, kontrolovala Moskva. Výsledkem jejich práce byly například normy, podle kterých se odbojáři měli stát jakýmisi „stachanovci“. Podle nich se musel každý z nich zúčastnit minimálně tří akcí měsíčně a celkově zabít nejméně pět fašistů a „zrádců“.

Odvrácená tvář

Političtí pracovníci se nepopiratelně podíleli také na zločinech Rudé armády. Sloužili u jednotek a útvarů, které před válkou terorizovali civilní obyvatelstvo, a politické orgány posilovali funkcionáři komunistické strany také v případě, že Rudá armáda působila na nově obsazeném území, například v Pobaltí nebo v Polsku.

Politruci zde spolu s NKVD prováděli pacifikaci obyvatelstva a „potírání třídních nepřátel“. Výsledkem bylo vraždění v Katyni a na mnoha dalších místech. Ve vojenském archivu ve Freiburgu se nachází řada svědectví o vraždách a mučení německých zajatců včetně neozbrojených zdravotníků. Opakují se také hlášení o tom, že raněné a zajatce vraždili právě komisaři.

Na nepřátelském území

Například OGefr. Hertkampf 27. června 1941 v jednom z nich uváděl, že se kolona sovětských vojáků zmocnila dvou německých raněných, kterým dva komisaři prostřelili hlavy. Nelze se tak zbavit dojmu, že právě oni vystupovali v roli neoficiálních katů v jednotkách a útvarech Rudé armády. Celá řada zločinů politických pracovníků se váže k období poslední fáze války, kdy Rudá armáda vstoupila na území Německa.

Někteří z nich otevřeně vyzývali ke znásilňování německých žen a u 557. střeleckého pluku 153. divize byl před vstupem do Německa dokonce vydán rozkaz, který rudoarmějcům a jejich důstojníkům vyhrazoval následující práva: zastřelit kteréhokoli Němce, plundrovat německý majetek, znásilňovat ženy a vypalovat domy.

TIP: Jürgen Stroop: Muž, který rozdrtil povstání ve varšavském ghettu

Podle německých odhadů bylo na územích obsazených Rudou armádou zavražděno více než 100 000 žen. Takové jednání pak podporovala propaganda v sovětských médiích, jíž kraloval známý spisovatel a novinář Ilja Erenburg. Političtí pracovníci Rudé armády tak měli nezanedbatelný podíl na zvěrstvech a zrůdné podobě války na východě. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907