Reklama


Pod křídly ohnivého hada: Kde se vzaly mýty o dracích?

12.09.2018 - Martina Zrostlíková

Jako malé děti jsme se při vyprávění či sledování pohádek třásli, když se po království roznesla zvěst, že do země přiletěla ohnivá nestvůra a žádá si za pokrm dceru vládce. Ještě v časech relativně nedávných však draci naháněli hrůzu i dospělým – jejich existence byla považována za zcela reálnou

<p>Křídla do obrazu draka přineslo křesťanství - podle Bible se Luciferovi, původně jednomu z andělů, proměnila původní opeřená křídla v lysý blanitý útvar, vyztužený kostnatými prsty s drápy.</p>

Křídla do obrazu draka přineslo křesťanství - podle Bible se Luciferovi, původně jednomu z andělů, proměnila původní opeřená křídla v lysý blanitý útvar, vyztužený kostnatými prsty s drápy.


Reklama

Draka jako mytologické stvoření znali již staří Řekové. S jedním z nich se musel potýkat silák Héraklés, když v rámci plnění úkolů pro svého bratrance putoval za vzácnými zlatými jablky do zahrady Hesperidek; jedním z nestvůrných strážců sadu byl stohlavý drak jménem Ládón.

Ďábelské stvoření

Středověk se draky jen hemžil. Křesťané považovali draka za jednu z mnoha podob ďábla. Proč? Drak byl od nejstarších dob řazen mezi hady – a všichni víme, jaký kousek provedl satan v podobě hada Stvořiteli, když navedl Adama a Evu ochutnat jablka ze zakázaného stromu poznání. Křesťanství také nebylo hluché k přejímání některých prvků z mytologií národů, které ke kříži postupně konvertovaly.

Je zajímavé, že ani u pohanů se draci netěšili příliš dobré pověsti. Seveřan Fáfnir byl za vraždu a chamtivost proměněn v draka a střežil ukradený poklad, dokud jej nezabil hrdina Sigurd. Jiný starogermánský válečník, Béowulf, také bojoval na stará kolena s drakem, jenž terorizoval své okolí lidožravými choutkami.

Všichni tito draci se vyznačovali „pyromanskými“ sklony, což jim v očích lidí, kteří velmi dobře věděli, že oheň je sice dobrý sluha, avšak špatný pán, příliš na dobrém světle nepřidalo. V postupně se formující středověké představě přibyla mnoha drakům ještě obrovitá křídla, podobná netopýřím. Tento prvek vneslo do obrazu draka právě křesťanství, poněvadž podle Bible se Luciferovi, původně jednomu z andělů, proměnila po pádu původní opeřená křídla v lysý blanitý útvar, vyztužený kostnatými prsty s drápy. Tím, kdo potrestal anděla – rebela Lucifera svržením z nebes, byl archanděl Michael, jeden z nejslavnějších ochránců před létajícími netvory vůbec.

Jiným křesťanským drakobijcem se stal sv. Jiří, který z dračích spárů zachránil královskou dceru. Tato známá legenda posloužila jako vzor pozdějším pohádkám o statečných princích.

Draci v Čechách a na Moravě

Hluboké hvozdy, pokrývající na počátku středověku naše území, představovaly pro nové osídlence místa plná tajemství a naháněly jim strach. Není divu, že pronikání do neznámých oblastí doprovázel vznik pověstí o děsivých tvorech, kteří jim mohli vládnout.

V severovýchodních Čechách leží město Trutnov. Svůj název prý dostalo podle bájného zakladatele Truta, který při putování lesem narazil na jeskyni obývanou drakem. Přítomnost obludy a to, že ji dotyčný za pomoci svých druhů přemohl, měla být znamením, že má na tomto místě založit město, jež poté přijalo draka i do svého erbu.

S jiným „dračím“ obyvatelem měli tu čest měšťané z Brna. Známý „brněnský drak“ patří ovšem do jiné škatulky – jde o ukázkový příklad toho, jak si lidé ve své fantazii vytvoří nadpřirozenou bytost z reálného, byť pro ně neznámého zvířete. Brněnským netvorem nebylo nic jiného než velký exemplář krokodýla, který uprchl majiteli a obtěžoval okolí napadáním hospodářských zvířat a lidí. Brněnští se jej zbavili až na radu vězně, jenž doporučil konšelům nalákat zvíře na zabitou ovci naplněnou nehašeným vápnem. Sotva se krokodýl po pozření návnady napil, hasící se vápno mu rozleptalo vnitřnosti a usmrtilo jej.

Jak vznikaly legendy?

Určitý nástin vzniku legend a pověstí o dracích získáme, vydáme-li se za zavátými stopami s drápy do městeček Solnhofenu a Eichstättu, ležících na jihu Německa. V této oblasti se v druhohorách, v období zvaném jura, rozkládalo mělké moře, nesmírně bohaté na nejrůznější formy života. Mezi ně patřili i velcí draví plazi s mohutnými ploutvovitými končetinami a delším či kratším krkem – plesiosauři. O mnoho miliónů let později nacházeli místní obyvatelé, pracující ve vápencových lomech, jejich zkameněliny – a jistě není náhodou, že se ve stejné oblasti udržovala velmi intenzivní dračí tradice.

TIP: Událost dekády: Ve slovinské jeskyni se začali líhnout vzácní draci

Stejně tak se v draky mohly proměnit i pozůstatky fosilních druhů zvířat kdekoli, kde byly nalezeny. O pravé podobě dinosaurů, kteří navíc do značné míry naši představu o dracích naplňují, začali vědci získávat až počátkem 19.století.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlče z doby ledové je skoro jako živé

Věda

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Příroda

První letušky Československých státních aerolinií: zleva Marie Stará, Hana Fuchsová a Marie Müllerová, 1937

Historie

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.

Vesmír

Větrná farma a bitcoinový důl

Věda

Inhalátory promění přírodní látky v páru, dochucenou třeba vanilkovou nebo jahodovou příchutí. Takto vypadá balení verze nazvané Strawberry Fields, která má příchuť jahod a obsahuje vitamíny

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907