Podaří se zachránit téměř nezničitelnou Irbílskou citadelu?

11.07.2021 - Nikol Patíková

Citadela v iráckém Irbílu patří mezi nejdéle osídlená místa na Zemi a lidé v jejím okolí žijí už sedm tisíc let. Památka s ohromným symbolickým i náboženským významem přitom v průběhu milénií čelila nájezdníkům a také nepříliš citlivým rekonstrukcím

<p>Zástavbu pevnosti obepínají hradby, jež se od 19. století postupně měnily v obytné prostory. Po obnově památky by tam mohlo žít až 50 rodin.</p>

Zástavbu pevnosti obepínají hradby, jež se od 19. století postupně měnily v obytné prostory. Po obnově památky by tam mohlo žít až 50 rodin.


Reklama

Irbílská citadela patří mezi nejstarší stálá osídlení světa a první zmínky o ní nacházíme na hliněných destičkách se sumerským klínopisem. Datují se přibližně do roku 2300 př. n. l., ale lokalita byla prokazatelně obydlená mnohem dřív: Dochované důkazy hovoří o roce 5000 př. n. l. Roku 331 př. n. l. se nedaleko odehrála bitva u Gaugamél, v níž Alexandr Makedonský slavně rozdrtil armádu perského krále Dareia III. Později se citadela stala součástí Sásánovské říše, existující v letech 224–651, a fungovala jako důležité křesťanské centrum. 

Její význam rostl až do roku 1258, kdy ji dobyla mongolská vojska. Od té doby chátrala a obyvatelé se stěhovali do nových domů se zahradami v přilehlém městě. V roce 1984 žilo v pevnosti asi 4 500 lidí, o dekádu později už jen 1 600.

Do citadely vedou tři brány: Nejstarší se nachází na jihu, poprvé ji přestavěli roku 1860, o století později byla zbořena a svoji dnešní podobu získala v roce 1979. Východní bráně se říká harémová a do pevnosti skrz ni vcházely ženy. Dobu vzniku severní brány neznáme – podle některých se datuje do roku 1924, dle jiných je o dvě dekády mladší. K charakteristickým prvkům tamních domů patří vyvýšená arkáda s výhledem na nádvoří, plochá střecha a snížený vchod, který bránil pohledu dovnitř. Obvodovou zeď tvoří stovka domů, jejichž fasády podepírají pilíře. 

Dobré rodiny se vracejí

Pod odliv obyvatel se podepsaly i nepříliš šetrné úpravy pevnosti. Například roku 1960 bylo kvůli výstavbě silnice spojující jižní a severní bránu zbouráno 60 domů, mešita a škola. Z náboženských staveb se zachovala jen mešita, pojmenovaná po kurdském islámském duchovním Mullovi Effendim. Razantnost zásahu vyděsila památkáře, a v současnosti se proto o citadelu starají světové organizace i mezinárodní týmy archeologů.

TIP: Tajemný pouštní klenot: Nejstarší most na světě se nachází v irácké poušti

V roce 2007 navíc vznikla komise pro její revitalizaci, jež společně s UNESCO stanovila okolo památky ochrannou zónu, kde nesmějí vyrůstat vyšší budovy než třípatrové. V rámci velkého obnovovacího projektu se z citadely vystěhovalo posledních 840 rodin, jedna však zůstala, aby si místo zachovalo status kontinuálně obývané lokality. Irácká vláda plánuje, že po rekonstrukci památky se tam vrátí až 50 rodin. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907