Poklad pod vodou, který převrátil naše představy o nejstarší civilizaci Indie

24.11.2020 - Kateřina Helán Vašků

Za nejstarší civilizaci na indickém subkontinentu byla dlouho považována tzv. harappská kultura. Její počátek vědci datují do 2. poloviny 4. tisíciletí př. n. l. V roce 2000 se ale u západoindického Gudžarátu podařilo nalézt poklad – pod hladinou Arabského moře vědci narazili na pozůstatky civilizace staré téměř 9 tisíc let.

<p>Pozůstatky koupelen v Lóthalu - jednoho z nejvýznamnějších měst harappské kultury. Ve výřezu harappská obřadní nádoba z doby 2600–2450 př. n. l.</p>

Pozůstatky koupelen v Lóthalu - jednoho z nejvýznamnějších měst harappské kultury. Ve výřezu harappská obřadní nádoba z doby 2600–2450 př. n. l.


Reklama

O velké archeologické překvapení se v prosinci 2000 postaralo také rutinní měření znečištění vody v Khambhátském zálivu. Badatelé z Národního institutu pro oceánskou technologii totiž asi 20 kilometrů od pobřeží západoindického státu Gudžarát náhodou narazili na pravidelně rozmístěné geometrické struktury: Nacházely se 30–40 m pod hladinou a táhly se v délce asi 9 km. 

Již v květnu 2001 vydal indický ministr Murli Manohar Joshi prohlášení, podle nějž nález vypovídá o prastarém lidském osídlení, které kleslo ke dnu. Vědci totiž v lokalitě údajně objevili zbytky obydlí, sýpek i kanalizace. Pozůstatky navíc připomínaly předměty z tzv. harappské kultury, první známé městské kultury na Indickém subkontinentu

Nejstarší v Indii? 

Největší překvapení však mělo teprve přijít. Další podmořské pátrání odhalilo mimo zdivo také pravděpodobné zbytky dřevěných nástrojů či keramiky. A po laboratorní analýze jednoho artefaktu neznal údiv archeologů mezí: Jeho stáří bylo totiž určeno bezmála na 9 500 let! Pokud nejde o chybu, předcházela nalezená lokalita o řadu staletí první známou civilizaci v údolí Indu, zmíněnou harappskou kulturu. Ta se dle dosud uznávaných teorií měla zrodit na území dnešního Pákistánu a severozápadní Indie nejdřív kolem roku 5300 př. n. l. a právě pod jejími křídly později zřejmě vyrostla první velká města Mohendžodaro a Harappa.

TIP: Řemeslně zdatní obyvatelé Hamoukaru se obešli bez písma i zemědělství

Senzační hypotéza má samozřejmě své odpůrce, zastánci však argumentují, že při výzkumu posloužily nejmodernější nástroje a metody podvodní archeologie, které se prakticky nemýlí. Jednalo se například o sonar napojený zároveň na diferenciální globální polohovací systém (DGPS), jenž dovede zpřesnit měření klasického GPS. Výsledky prý jednoznačně ukazují, že oblast ležící dnes pod hladinou tvořila kdysi pevninu, kudy protékaly řeky a kde si lidé stavěli svá obydlí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907