Poklad z říše mrazu: Na Sibiři objevili skřivana, který zmrzl před 46 tisíci let

25.02.2020 - Stanislav Mihulka

Nalezená zmrzlá samička skřivana růžkatého je vzpomínkou na ztracený svět nejmladší doby ledové

<p>Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře</p>

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře


Reklama

V roce 2018 našli badatelé u vesnice Belaya Gora na severovýchodní Sibiři pozoruhodnou a skvěle zachovalou zmrzlou mrtvolku. Když ji prostudovali švédští paleogenetici, zjistili, že jde o samičku skřivana růžkatého (Eremophila bilopha), která zmrzla přibližně před 46 tisíci let, tedy v době, kdy vrcholila nejmladší doba ledová. Tento objev opět potvrdil, že Sibiř je doslova pokladnicí cenných fosilií z doby ledové, které tam zmrzly a často se uchovaly ve velmi dobrém stavu.

Vědcům se rovněž podařilo zjistit, že tento skřivan náležel k dávné populaci skřivanů, ze které vznikly dva dnešní poddruhy těchto zajímavých ptáků. Jeden z těchto poddruhů žije na Sibiři a ten druhý v mongolských stepích. Objevy, jako je tento, pomáhají odborníkům porozumět tomu, jak vznikaly dnešní poddruhy různých druhů ptáků.

TIP: Unikátní nález: Na Sibiři objevili 40 tisíc let starou zmrzlou hlavu vlka

Vše nasvědčuje tomu, že skřivani, jako byl i nalezený pták, žili v tehdejší „mamutí stepi“. To byla krajina typická pro oblast Sibiře i další části světa dob ledových, jejíž poslední zbytky jsou dnes k vidění už pouze na Altaji, ale už bez mamutů a srstnatých nosorožců. Když skončila doba ledová, mamutí step se následně rozdělila na tundru, tajgu a stepi. Během tohoto procesu vznikly i dnešní poddruhy skřivana růžkatého.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907