Pravěké kojenecké láhve: První zemědělci krmili děti z hliněných fajfek

14.04.2021 - Jaroslav Petr

Záhadné keramické „fajfky“ sloužily prvním zemědělcům ke krmení dětí mlékem domácích zvířat a zřejmě napomohly lidstvu k první populační explozi

<p>Kojenecké láhve neolitu měly i propracovanější tvary a ozdoby ve tvaru zvířecích hlaviček. <em>(foto: University Of Bristol)</em></p>

Kojenecké láhve neolitu měly i propracovanější tvary a ozdoby ve tvaru zvířecích hlaviček. (foto: University Of Bristol)


Reklama

Jeden typ keramických nádobek nalézaných při vykopávkách pravěkých sídlišť vypadá tak trochu jako dýmka. Na malou baňatou „hlavičku“ přisedá dole úzká, různě dlouhá troubel. O účelu těchto fajfek se vědci dlouho přeli. Některým dali pravěcí hrnčíři tvar zvířátek, jiným vtiskli celkem jednoduché linie. Někdy se „fajfky“ najdou v hrobech dětí, ale archeologové na ně narážejí i na jiných místech pravěkých sídel. Nejstarší nálezy záhadných nádobek pocházejí z doby před 7 500 lety, ale vědci se s nimi střetávají i na mladších nalezištích z doby bronzové či železné. K čemu ale sloužily? 

Zbytky tuků

Podle některých vědců byly určeny ke krmení starých nebo těžce nemocných lidí. Podle jiných byly určeny kojencům a batolatům. Tento názor ale narážel na tuhý odpor zastánců představy, že v pravěku ženy děti kojily a jinou výživu kojenci a batolata nedostávaly. Letitou záhadu rozlouskl tým britských chemiků z University of Bristol pod vedením Richarda Eversheda, kteří analyzovali keramiku z tří „fajfkovitých“ nádobek používaných obyvateli dnešního Bavorska v době kolem roku 1000 př. n. l. a kolem roku 600 př. n. l.  

Keramika lidí z mladší doby kamenné, z doby bronzové či železné nebyla opatřená glazurou a měla porézní stěny. Do těchto pórů pronikaly částice z pokrmů a nápojů uchovávaných v nádobách, a ty se tam pak mohly uchovat po překvapivě dlouhou dobu. Velmi dobře ve stěnách nádob přežívaly zbytky tuku z mléka, protože kapénky mléčných tuků mají pro zachycení v pórech keramiky ideální velikost. Pór pak kapénku ochrání před rozkladem.

Tým Richarda Eversheda odebral vzorky z nitra tří „fajfkovitých“ nádobek z Bavorska a analyzoval v nich obsažené tuky. Ukázalo se, že jde o zbytky tuků z mléka. Protože se složení mléčných tuků jednotlivých druhů zvířat často výrazně liší, mohli vědci dokonce blíže určit zvířata, jejichž mlékem pravěcí lidé nádobky plnili. Ze dvou nádobek se pilo v drtivé většině mléko přežvýkavců – skotu, ovcí nebo koz. V třetí nádobce se kromě tuků z mléka přežvýkavců našly i tuky pocházející z mléka nepřežvýkavých savců, nejspíše z prasnic. 

Kojenecké láhve

Fakt, že nádobky byly v Bavorsku objeveny v hrobech dětí ve věku od šesti měsíců do šesti let a že byly plněné mlékem, dává za pravdu teoriím, podle kterých jsou „fajfky“ obdobou dnešních kojeneckých láhví a úzká „troubel“ sloužila jako dudlík. Nádobky měly průměr kolem pěti až osmi centimetrů a děti je snadno udržely v rukou. Když jim matka „kojeneckou láhev“ naplnila, s jejím obsahem už si snadno poradily. Vědci si to experimentálně ověřili, když vyrobili z keramiky věrnou repliku „fajfky“ a naplněnou mlékem ji nabídli malým dětem. Batolatům nedělalo pití z kojenecké lahve doby kamenné vůbec žádné potíže

O tom, že lidé z mladší doby kamenné konzumovali mléko hospodářských zvířat, existuje celá řada důkazů. Jasně to prokázaly například analýzy tuků uvízlých v keramice používané před 9 000 roky prvními zemědělci v severním Středomoří. Další snad ještě přesvědčivější důkaz předložili zcela nedávno vědci vedení Sophy Charltonovou z University York, kteří analyzovali zubní kámen z čelistí neolitických zemědělců žijících před 6 000 roky na území dnešní Anglie. Zjistili, že v zubním kameni uvízly za života pravěkých lidí bílkovinné molekuly pocházející z mléka krav, koz a ovcí.

TIP: Porcovna na mamuta: První řeznictví u nás existovala už v pravěku

Genetické analýzy DNA izolované z kostí a zubů zemědělců z mladší doby kamenné odhalily, že tito lidé ve své dědičné informaci ještě neměli varianty genů, které zajišťují trávení mléčného cukru laktózy v dospělosti. Pokud by tito lidé vypili větší množství mléka, prošla by jim nestrávená laktóza do střev, kde by se na ní silně pomnožily některé střevní bakterie. To by mělo za následek závažné trávící obtíže. Lidé z mladší doby kamenné tedy museli konzumovat mléko po úpravě, která obsah mléčného cukru výrazně snížila. Mohli jíst například sýry nebo fermentované pokrmy podobné našim jogurtům.  

Úskalí mléka

Děti mají enzymy pro trávení mléčného cukru aktivní, ale to neznamená, že pro ně konzumace zvířecího mléka z keramických „kojeneckých láhví“ nepředstavovala problém. Kojené děti dostávají v mateřském mléce optimální směs živin. Získávají v něm i další důležité látky, např. cukry, které jsou klíčové pro správný rozvoj střevní mikroflóry dítěte. Kojeným dětem také matka předává s mlékem výraznou porci svých protilátek a dalších molekul podporujících imunitu.

TIP: Fakta proti mýtům: Prospívá dospělým mléko, nebo nám naopak škodí?

Mléko je důležité i jako zdroj minerálních prvků. Zdaleka nejde jen o populární vápník. Například bílkovina laktoferin lidského mléka transportuje ve střevu kojeného dítěte velmi intenzivně ionty železa přes střevní sliznici do krevního oběhu. Dítě tak získává prvek klíčový pro syntézu červeného krevního barviva hemoglobinu a tvorbu červených krvinek. Laktoferin z mléka skotu je v tomto ohledu mnohem méně výkonný a dětem živeným kravským mlékem tak hrozí chudokrevnost.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kočky hlazení nevyžadují, ale tolerují ho výměnou za krmení. Ukázalo se, že klíčem je respektovat požadavky malých šelem a nevnucovat se.

Zajímavosti

Ekonomické ztráty kvůli suchu činí na Jihozápadě za rok 2020 11,4 až 23 miliard dolarů (asi 247 až téměř 500 miliard Kč).

Věda
Reklama

Finští vojáci očekávají sovětský útok v krytu na linii VT, červen 1944.

Válka
Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907