Pražská Akropolis: Jak se proměnil Pražský hrad za prezidenta Masaryka?

11.10.2019 - Andrea Poláčková

Podobně jako Karel IV. po svém příchodu do Čech, našel i T. G. Masaryk Pražský hrad ve velmi špatném stavu. Většina objektů, nádvoří a zahrad byla zdevastovaná a zanedbaná. Proč si prezident vybral pro přeměnu monarchistického sídla „v Hrad demokratický“ Slovince Josipa Plečnika?


Reklama

Kýžená obnova Pražského hradu měla pro Masaryka takovou důležitost, že ji zanesl i do své závěti z 20. dubna 1925: „Smysl těchto požadavků je, Hrad učinit sídlem presidenta demokratického; celá úprava Hradu zvenčí a uvnitř musí být prostou, umělecky ušlechtilou, symbolisující ideu státní samostatnosti a demokracie. V témž duchu musí blízké okolí Hradu být regulováno. Národ pohlíží na Hrad jako na věc národní, a proto přeměně Hradu, koncipovaného a provedeného monarchisticky, v Hrad demokratický, musí být věnována pozornost nejen presidentů, nýbrž také vlády.“ Úkolem Plečnika nebylo vztyčovat nové katedrály ani paláce, ale dát starému symbolu tisícileté české státnosti nový kontext. 

Spříznění s antikou

Josip nebo též Jože Plečnik (1872–1957) se za studií u Otty Wagnera na Akademii výtvarných umění ve Vídni spřátelil s Janem Kotěrou, jenž se na přelomu 19. a 20. století stal vůdčí osobností české moderny v architektuře a výtvarném umění. V roce 1911 nastoupil Plečnik na Kotěrovo místo profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze, které zastával až do léta 1920. Tehdy byl jmenován profesorem architektury na univerzitě v rodné Lublani, která se po pádu monarchie stala hlavním městem Slovinska.  Na post architekta Pražského hradu doporučil Plečnika opět Kotěra, který se podílel na prvních úpravách prezidentského sídla. V dalších mu bránila nemoc, jíž v dubnu 1923 podlehl. Josip Plečnik byl jmenován 5. listopadu 1920. Bránil se prý „zuby nehty“. Už v létě toho roku však vypracoval návrh renovace zahrad, protože soutěž na tento úkol nedopadla dobře, a potvrdil své výjimečné kvality. Kvůli závazkům v Lublani ho v nepřítomnosti zastupoval jeho žák Otto Rothmayer

Plečnik byl ojedinělým úkazem evropské architektonické scény, protože se držel tradičních forem a odvážně je uplatňoval, zatímco moderní architektura vycházela z vývoje techniky a expanze železobetonu. V jeho spolupráci s Masarykem došlo (podobně jako v případě Karla IV. a Petra Parléře) ke vzácnému souznění, protože oba viděli novou architekturu oproštěnou spojení s Vídní a v návaznosti na antickou demokracii.

Protože však Plečnik byl hluboce věřícím člověkem, zdá se, že ideový směr udával Masaryk. Příznačně architekt později studentům v Lublani vyprávěl, že Masaryk je velký a přemýšlivý filozof, který sice nevěří v Ježíše jako Syna božího, ale tvrdí, že byl největším člověkem všech dob. Prezident také moudře předpokládal, že Slovinec nebude tak zatížen osobními vazbami a historickými a historizujícími slohy jako místní architekti.

Masaryk antiku miloval, navštívil řadu starověkých památek a z Itálie si přivezl mnoho knih o umění. Plečnik dokázal jeho filozofii vyjádřit uměleckými prostředky. S Alicí Masarykovou, jíž otec svěřil péči o Hrad, ho pojil velmi blízký vztah. Oba však věděli, že „velký úkol nesmí být narušen osobními touhami,“ jak poznamenal znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek.

 „Demokracie, toť diskuse“

… hlásal Masaryk a Plečnik přetvářel Hrad originálně, a přitom s pokorou k místu, v dialogu s okolím a otevřel ho více městu. Široká veřejnost však architektovo počínání sledovala s velkou nedůvěrou, která se po publikování regulačního plánu okolí Hradu v roce 1934 proměnila takřka v hon, a žádala „spásu Hradu před dotěrným cizincem, který nemilosrdně zohavuje české památky“.

TIP: Tajemná místa Pražského hradu: Co se dělo na Žiži a kde stál knížecí stolec?

Plečnik se již do Čech nevrátil. Na Hradě ještě rok pracoval zdáli, ale Edvardu Benešovi, který jej zval k dalšímu provedení prací, napsal: „Neočekávejte mne více k Vám.“ Dílo svého učitele dokončil Otto Rothmayer. Dodnes budí protichůdné reakce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907