Kdyby se o spravení zubu postaraly naše vlastní kmenové buňky, tak jsme za vodou
V případě potíží se zatím musíme spoléhat na zubní plomby
Když se člověku poškodí zub, obvykle to bývá nenávratné. Lidské tělo sice dokáže vytvořit tenkou vrstvu zuboviny, čili dentinu, který tvoří většinu hmoty zubu pod sklovinou, na vyspravení velkých dutin to ale nestačí. Zubaři obvykle v takovém případě musí dutinu vyplnit náhradní hmotou. Zub už ale nikdy není takový jako dřív.
TIP: Jak spravit poškozenou lebku? Napěstováním kmenových buněk!
Britští vědci teď ale přišli na to, že když použijí lék Tideglusib, který se testuje pro léčbu neurologických onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby, dochází ke stimulaci kmenových buněk ve dřeni zubu. Tyto kmenové buňky vytvářejí zubovinu, čímž výrazně přispívají k regeneraci zubů vlastními prostředky těla. V budoucnosti tak možná nebudeme potřebovat zubní plomby.
King's College London, Scientific Reports
HistorieMnožství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
PřírodaLuňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
