Překvapení pro astronomy: Červení obři mohou být plní skvrn

17.07.2020 - Stanislav Mihulka

Výzkumu 4500 červených obrů odhalil, že se tak úplně nechovají podle našich představ

<p>Červený obr</p>

Červený obr


Reklama

Na Slunci toho pouhým okem není vidět mnoho. Nejvíce nápadné jsou sluneční skvrny, tmavé oblasti slunečního povrchu, které jsou o něco chladnější než okolí. Jejich výskyt souvisí s magnetickými poli, které se nacházejí na povrchu Slunce. Podobné „hvězdné“ skvrny jsme postupně objevili na celé řadě dalších hvězd v okolí, takže nejde o žádný výjimečný fenomén.

Červení obři představují závěrečnou fázi života hvězd typu Slunce. Jsou velcí a zároveň velmi řídcí a o něco chladnější, než původní hvězdy. Vědci si až doposud mysleli, že červení obři na svém povrchu prakticky nemají žádné skvrny. Vycházeli přitom z představy, že tyto velké umírající hvězdy jen velmi pomalu rotují a že kvůli tomu nemají k dispozici dostatečně silná magnetická pole, která by se mohla podílet na tvorbě skvrn. Rotace hvězdy je totiž zřejmě součástí mechanismu, který tato magnetická pole vytváří.

Červení obři se skvrnami

Jak se zdá, mýlili se. Patrick Gaulme z německého institutu Max Planck Institute for Solar System Research (MPS) a jeho kolegové analyzovali údaje o přibližně 4500 červených obrech, které během své mise pozoroval „lovec exoplanet“, americký vesmírný teleskop Kepler, mezi lety 2009 a 2013. Zjistili, že asi 8 procent z nich je natolik pokryto skvrnami, že to bylo možné objevit na snímcích teleskopu Kepler.

TIP: Do jaké velikosti se nafoukne červený obr?

Vše nasvědčuje tomu, že tito červení obři přece jenom rotují natolik, že to dovoluje vznik skvrn na jejich pohybu. Pak je ale otázkou, kde takový červený obr vezme dost energie na to, aby mohl rotovat. Gaulme s kolegy tvrdí, že jsou ve hře tři možnosti. Asi 15 procent ze studovaných červených obrů se nachází v těsných dvojhvězdách, kde se o jejich rotaci postará gravitace hvězdného partnera. Zbývající červení obři se skvrnami jsou „single“. Rotaci mohli podle vědců získat pohlcením menší hvězdy či planety anebo rotují rychleji kvůli o něco větší hmotnosti. Výzkum červených obrů přináší zajímavé poznatky o vývoji planetárních systémů i samotných hvězd.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907