Překvapivě častý problém: Astronomové se často musí potýkat se zvířaty

31.12.2019 - Stanislav Mihulka

Astronomové si musejí poradit s hmyzem, hlodavci, štíry, šelmami i s nenechavými papoušky

<p>Gekon, nebo temná gekonní mlhovina?</p>

Gekon, nebo temná gekonní mlhovina?


Reklama

Letité vědecké přísloví říká – nikdy nepracuj s dětmi nebo se zvířaty. Zoologové se tomu jen těžko vyhnou, ale jiné vědecké profese by měly být před rozmary živočichů chráněné. Praktické zkušenosti ale ukazují, že zvířata si najdou cestu k vědcům, a co je ještě horší, i jejich k přístrojům. Astronomové jsou toho zářným příkladem.

Zážitky astronomů a operátorů astronomických přístrojů se zvířaty jsou tak časté, že vedoucí technik australské observatoře Stromlo Jamie Gilbert nedávno spustil výzkum, v němž zjišťuje, jaké problémy a s jakými živočichy mají odborníci na observatořích. Podle prvních ohlasů jde o překvapivě častý problém, který může být spojený i se značným rizikem pro lidskou posádku observatoří.

Nebezpečí na observatořích

Kromě běžných záplav množstvím hmyzu, jako jsou například slunéčka, se v observatořích objevují i nebezpečnější živočichové. Na arizonské observatoři MDM se objevují myši, které mohou přenášet vážné choroby, štíři a spatřen zde byl i rys červený. V australské soustavě teleskopů Australia Telescope Compact Array (ATCA) zase zdejší běžní papoušci kakaduové růžoví překlovali komunikační kabely a narušili tím práci observatoře.

TIP: Italský pozemní teleskop ASTRI bude pozorovat gama záření ze sopky Etny

Asi nejslavnější podezření na neblahou činnost živočichů v astronomickém zařízení se pojí s Arnou Penziasem a Robertem Wilsonem z Bellových laboratoří. Vědci tehdy zachytili neznámý šum, jenž ovšem nesouvisel s konkrétním zdrojem. Ať zařízení natáčeli na jakékoliv místo na obloze, šum zůstával přítomný. Pokusili se anténu vyčistit, vyhnali párek holubů, který se v ní usadil, ale nic nepomohlo. Z teorie o zvířecích záškodnících se nakonec vyklubal jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století – objev reliktního mikrovlnného záření vesmíru.

Se zvířaty se ale nepotýkají pouze astronomové - známý je například případ z roku 2016, kdy na čas vyřadila obyčejná kuna jeden z nejdražších vědeckých přístrojů světa - velký srážeč částic LHC v evropském CERNu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Chris Mihos, Twitter



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907