Příběhy se šťastným koncem: Naděje pro mírumilovné obry

21.12.2020 - Zuzana Teličková

Gorily horské byly v průběhu 20. století odepsaným živočišným druhem. Zejména díky atraktivitě pro majetné turisty se však postupně daří jejich stavy navyšovat. Hlavními hrozbami do budoucna jsou pro ně lidské nemoci a růst africké populace

<p>Vůdčí samci jsou pro stabilitu tlupy klíčoví. Jestliže tlupa přijde o vůdce, může dojít k rozvratu společenství.</p>

Vůdčí samci jsou pro stabilitu tlupy klíčoví. Jestliže tlupa přijde o vůdce, může dojít k rozvratu společenství.


Reklama

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) žije v nadmořský výškách až do 4 300 metrů. Jelikož teplota v horách často klesá pod bod mrazu, jsou tato zvířata vybavena silnější srstí, která je také odlišuje od ostatních gorilích poddruhů. Ani tato tepelná izolace je však někdy neochrání před krutou zimou vyšších poloh, kam jsou postupně vytlačovány člověkem.

Nebezpečné tesáky býložravců

Blízké příbuznosti gorily s člověkem si je možné všimnout na první pohled. Gorily se objímají, hrají si, smějí se a když jsou rozzlobené, hážou po sobě čímkoli, co zrovna mají po ruce. Kočovné skupiny goril horských průměrně čítají deset jedinců. Každou takovou tlupu vede dominantní samec, jehož přítomnost má pro ostatní členy zásadní význam. Když tlupa o svého vůdce přijde, dochází k rozvratu společenství.

Velikost a síla goril kontrastuje s jejich plachou, mírumilovnou povahou. Agresi lze pozorovat pouze při střetu dvou dominantních samců z různých skupin nebo ve chvíli, kdy tlupa přijde o vůdce a jeho místo přebírá nepříbuzný samec. Ten pak někdy zabije všechna mláďata původního vůdce (tzv. infanticida). V okamžicích vyostřených soubojů se samcům hodí ostré tesáky, které při běžné konzumaci potravy příliš nevyužijí. Živí se totiž různorodou vegetací, zahrnující kolem stovky druhů rostlin.

Turismus – spása, nebo zkáza?

Populace horských goril roste pomalu, protože samice rodí jednou za tři až pět let. Za 30 až 40 let života tak jedna samice přivede na svět pouze tři až osm mláďat. Po objevení gorily horské v roce 1902 čekaly tohoto primáta roky trápení. Občanská válka, pytláci, ztráta prostředí a nemoci znamenaly tak vážné ohrožení, že vědci nedávali gorile téměř žádné šance. Mělo se za to, že druh vymizí do konce 20. století. Přestože ale válečné konflikty i pytláctví pokračují, počet goril stoupl.

Nárůst jedinců se týká jak populace z pohoří Virunga na rozhraní Rwandy, Ugandy a Konga, tak goril žijících v ugandském národním parku Bwindi. V současnosti se odhaduje, že počet žijících jedinců přesahuje tisícovku, což je zhruba o 400 kusů více než v 90. letech minulého století. Navzdory stoupajícím stavům patří tento živočišný druh stále mezi ohrožené. Klíčovým faktorem pro jeho záchranu je turismus, který je zdrojem financí pro ochranářské projekty. Vědci se ale zároveň obávají, že lidé na gorily přenesou nemoci, s nimiž si jejich organismus neporadí.

Hrozba lidské populace

U goril ještě nebyla problematika možné nákazy lidskými chorobami dostatečně zdokumentována, v případě šimpanzů má však přenos nejrůznějších nemocí katastrofální následky. Jen onemocnění dýchacích cest pro ně bývá smrtelné. Naštěstí se zatím zdá, že gorily pod lidským dozorem prospívají lépe než ty, které nejsou sledovány. Je to dáno především vyšší mírou ochrany.

TIP: Ugandský park Bwindi: Na návštěvě u horských goril

Další riziko představuje rostoucí hustota obyvatelstva v afrických zemích. Místní rodiny potřebují čím dál více půdy, čímž ohrožují vegetaci nutnou pro život goril. Objevuje se nelegální pasení dobytka, kácení stromů na výrobu uhlí i pytlácká oka nastražená na zvěř, která gorilám způsobují nebezpečná zranění. Mláďata jsou odchytávána a prodávána na černém trhu bohatým zákazníkům. Přes všechny tyto překážky se gorily posunuly v červené knize o stupínek níž k druhům, jež jsou označeny pouze jako „ohrožené“ a stanuly tak bok po boku gorile východní.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907