Příroda

<p>Fantastický podmořský svět u korálového útesu</p>

Podle nejbizarnějších legend se medojedi vrhají na velké savce a jako první jim ukousnou varlata. (foto: Shutterstock)

Ve správný čas na správném místě. Někdy příroda čaruje. Dva gepardí bratři postupně stoupají na vrchol duny a já si všímám sílící záře vycházejícího slunce. Klapne to? První z bratrů sluneční kotouč míjí, ale druhý se skoro přesně do východu slunce trefuje.

Himalájské nadělení

Mezi nejznámější invazivní rostliny i na našem území patří na pohled zajímavá netýkavka žláznatá (či Royleova, Impatiens glandulifera). Protože pochází z nejvyššího pohoří světa, její anglický název zní Himalayan Balsam. Přibližně od 30. let 19. století se tato odolná rostlina začala šířit po Evropě. Během pouhého desetiletí však unikla kontrolovanému pěstování a rozšířila se natolik, že se stala přítěží. Dnes se s touto postupující rostlinou z řádu vřesovcotvarých prakticky po celém světě svádí boj. Oproti původním druhům má totiž velkou výhodu – efektivní způsob šíření semen a produkci sladkého nektaru, který vábí hmyzí opylovače.

Jedná se o poměrně velkou rostlinu, která v některých případech dosahuje výšky až 2,5 metru. Její lodyha má u země tloušťku okolo pěti centimetrů a listy mohou být dlouhé asi 25 centimetrů. Semena jsou katapultována praskající tobolkou až do vzdálenosti sedmi metrů! (foto: Shutterstock)

Ropušnice fialová (Rhinopias frondosa) dorůstá velikosti kolem 20 cm. Na světlém pozadí září jako výstražný kužel, ale ve svém loveckém regionu dokonale splývá se dnem, řasami a korály. (foto: Shutterstock)

Zdivočelí koně pasoucí se v okolí jezera Lac de Nino podtrhují kouzlo této zvláštní horské jezerní krajiny. (foto: Denisa a Zdeněk Mikešovi)

Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) patří ke kapradinám, které rostou v místech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Listy tohoto druhu se skládají pouze z jedné řady buněk, jsou na pohled průsvitné, sklovité a podobají se listům mechů. (foto: Shutterstock)

Sameček ťuhýka obecného je velmi dobře k poznání podle výrazné obličejové kresby, která připomíná škrabošku. (foto: Shutterstock)

Bodnutí komára tropického (Aedes aegypti) je nepříjemné, ale choroby, které tento hmyz přenáší, mohou mít fatální následky. (foto: Shutterstock)

Králíci divocí (Oryctolagus cuniculus) v Austrálii každoročně páchají škody ve výši kolem 200 milionů dolarů. Gene drive by jejich populaci téměř určitě zlikvidoval. (foto: Shutterstock)

Krysa obrovská v ostré akci. Odhalení výbušnin pod povrchem země jí zabere nesrovnatelně méně času než lidem. (foto: APOPO, CC0)

Takhle nějak probíhá tygří komunikace na dálku. Tygr právě „čte“ značku na stromě, aby na ni vzápětí stejným způsobem odpověděl. (foto: © Vladimír Čech ml.)

Nejvíc nebezpeční jsou dominantní samci a samice s mláďaty. Jsou známy i případy, kdy hroši poškodili auta turistů, kteří v jejich blízkosti nerespektovali základní pravidla bezpečného chování. (foto: Shutterstock)

Kladení vajec v průběhu horkého dne je pro samice náročným úkolem. Teplý písek je dokonalým přírodním inkubátorem. (foto: Matej Dolinay © - se souhasem k publikování)