Reklama


Noční můra ofidiofobiků: Hadi, kteří útočí ve smečkách

11.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

<p>Hroznýšovce kubánského můžete v Česku spatřit v mnoha zoologických zahradách - v Brně, Liberci, Praze, Děčíně nebo třeba v Jihlavě.</p>

Hroznýšovce kubánského můžete v Česku spatřit v mnoha zoologických zahradách - v Brně, Liberci, Praze, Děčíně nebo třeba v Jihlavě.


Reklama

Hadi lovící ve „smečkách“ opravdu existují, jedná se však o velmi ojedinělé chování plazů, vědecky popsané teprve nedávno. Zvláštní lovecké spojenectví se vyskytuje prokazatelně pouze u hroznýšovců kubánských s žluto-hnědo-černou kresbou, dorůstajících délky až čtyř metrů. Tito hadi praktikují týmový lov jeskynních netopýrů: Zavěšují se u stropů skalních slují, načež podnikají hromadný útok.

Unikátní chování popsali nedávno odborníci z University of Tennessee, kteří hroznýšovce pozorovali v jeskyních na Kubě. „Hadi, kteří dorazili na místo lovu, zaujímali mnohem častěji pozice tam, kde už vyčkávali další,“ vysvětlil vedoucí studie Vladimir Dinec.

Útočníci tedy vytvořili skupinu, načež se společně spustili ze stropu tak, aby zahradili vchod do jeskyně. Shlukovali se u něj vždy při úsvitu a za soumraku – přesně v době, kdy nic netušící kořist prolétávala kolem. Týmovou prací pak dosáhli téměř stoprocentní úspěšnosti lovu.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Zoo Brno

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907