Příroda

Rosnatky se přizpůsobily jak přítmí a vysoké vzdušné vlhkosti tropického pralesa, tak stále vlhkým bažinám nebo vysychavým močálům. A jak se liší jednotlivá stanoviště, liší i morfologie, tělesná stavba jednotlivých druhů i jejich strategie rozmnožování a přežití. Na snímku květ rosnatky Drosera pulchella. (foto: Wikimedia Commons, CC BY 3.0 CZ)

Úchvatné a něžné mandloňové květy.

Ještěr druhu Anolis aquaticus žije v Panamě a Kostarice. Tento živočich si podle všeho vyvinul účinný způsob dýchání pod vodou. Bublina zřejmě drží na svém místě díky zvláštnímu tvaru jeho hlavy.

Dvě barevné varianty sapínovce temného (Pseudochromis fuscus). V obou případech jde nejen o příslušníky jednoho druhu, ale dokonce se může jednat i o totožnou rybu, která podle potřeby změnila barvu.

Do dálky ubíhají pouští yardangy, pahorky vypreparované větrem z dávné jezerní tabule

Sysli velmi často panáčkují, a když uvidí něco podezřelého, varují ostatní členy kolonie výrazným písknutím. Pak zmizí v noře.

Už tak dost intenzivní tempo zásobování se zrychlilo, když se jedno mládě vysoukalo téměř celé ven z dutiny a začalo velmi hlasitě vyžadovat potravu.

Jestliže máte u domu krmítko, sýkorky modřinky (Cyanistes caeruleus) k němu s velkou pravděpodobností také zavítají.

Ptáci, včetně tohoto květozoba oranžovobřichého (Dicaeum trigonostigma), vidí barvy jinak. Záběr pořízený speciální kamerou dole napodobuje způsob ptačího vidění, nahoře je běžný pohled lidským okem.

Zebra Burchellova (Equus quagga burchellii)

Zebry jsou typickými zástupci zvířat žijících na dně kráteru Ngorongoro. V kráteru žije odhadem 4 000 zeber, které nikam nemigrují. Po celý rok tak v kaldeře o rozloze 260 km² zůstávají zdrojem potravy pro několik smeček lvů.

Medosavka novozélandská (Anthornis melanura) je jedním z druhů, které dostaly introdukcí nepůvodních druhů na frak, ale nepatří mezi silně ohrožené. Její hlas je jedním z typických zvuků ranního ptačího chorálu. Legendárnímu kapitánu Cookovi její hlas zněl jako „jemně vyladěné zvonečky“ (ostrov Tiritiri Matangi).

Vážka druhu Pachydiplax longipennis, jemuž se v angličtině říká Blue Dasher, což se dá přeložit jako „modrý švihák“. (zdroj: Shutterstock)

Krásný exemplář leguána zeleného (Iguana iguana) na zemi. (zdroj: Jan Ševčík)

Snímek z elektronového mikroskopu je kolorovaný, takovéto barvy mšice ve skutečnosti pochopitelně nemá.

Vole hoacina funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví. (zdroj: Shutterstock)