Přísně tajné svatyně (2): Posvátnou horu Kailas zatím nikdo nezdolal

29.01.2018 - Kateřina Helán Vašků

Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Pro posvátnou horu Kailas to ale rozhodně neplatí. Zatím ji totiž nikdo nezdolal

<p>Posvátnou horu Kailas zatím nikdo nezdolal. Výstup musel vzdát i legendární Messner. Hora prý ukrývá vstupní bránu do magického království Šambala, kde žijí pouze lidé s nadpozemskými schopnostmi.</p>

Posvátnou horu Kailas zatím nikdo nezdolal. Výstup musel vzdát i legendární Messner. Hora prý ukrývá vstupní bránu do magického království Šambala, kde žijí pouze lidé s nadpozemskými schopnostmi.


Reklama

Zatímco na posvátnou australskou horu Uluru, se ještě nějaký čas vydat můžeme, na další z nejposvátnějších míst světa se zřejmě jen tak nepodíváme: ovšem nikoliv kvůli náboženskému zákazu, nýbrž zkrátka proto, že se tam ještě nikdy nikdo nedostal.

Pro místní i pro horolezce představuje hora Kailas, ležící v západním Tibetu asi 960 km západně od Lhasy, dosud nepokořenou výzvu – přestože čínská vláda v minulosti opakovaně vydala povolení k výstupu na její vrchol. Řada odvážlivců popsala, že zdolání hory tyčící se do 6 638 m n. m. vzdala až na poslední chvíli kvůli náhlé změně počasí. Před velikánem se sklonil dokonce i legendární Reinhold Messner, který se nakonec spokojil pouze s poutním „kolečkem“ kolem úpatí

Snahu pokořit „ledový klenot“ neboli Gang Rinpočhe, jak se Kailas nazývá v místním jazyce, líčí v temných barvách i samotní Tibeťané. Jeden z jejich starodávných textů například praví: „Žádnému smrtelníkovi nebylo dovoleno vystoupat na vrchol Kailasu, kde se mezi mraky nachází příbytek bohů. Kdo se odváží se tam vypravit a spatřit tváře bohů, bude usmrcen!“

Osa vesmíru

Hora Kailas je svatyní hned čtyř světových náboženství: buddhismu, hinduismu, tibetského bönismu a džinismu. První dva systémy ji vnímají alegoricky jako falus z kamene a ledu – mužský princip, tvořící celek s nedalekým jezerem Manasarovar, jež reprezentuje prvek ženský. Podle posvátných textů se navíc jedná o střed světa a „osu vesmíru“. V hinduismu se Kailas někdy ztotožňuje také s mytickou horou Méru, příbytkem boha Bráhmy, a na jeho vrcholu má se svou manželkou Párvatí panovat samotný bůh Šiva. Podle buddhistů navíc na úpatí Kailasu ve 12. století meditoval tibetský mistr Milaräpa, který tam svedl vítězný duchovní souboj s jistým mágem. Pro vyznavače bönismu zas hora odpradávna představovala devítistupňovou mystickou duši vnitřního světa a velkou přírodní mandalu. 

Brána do Šambaly 

Tím však báje obestírající posvátný vrchol rozhodně nekončí: Podle některých legend totiž právě „ledový klenot“ ukrývá jeden ze vstupů do království Šambala, kde žijí pouze lidé s nadpozemskými duchovními schopnostmi. Běžní smrtelníci se dovnitř nedokážou dostat přes sedm vstupních bran. 

Zdolání hory zatím sice zůstává nadlidským úkolem, k jejímu úpatí však každoročně přicházejí tisíce poutníků, aby vykonali „posvátné kolečko“ – rituál, jenž má přinášet štěstí. Cesta ovšem vyžaduje dobrou psychickou i fyzickou kondici: Na pouti dlouhé 56 km, tvořené několika okruhy kolem šestitisícovky (pro buddhisty a hinduisty po směru hodinových ručiček, pro bönisty v protisměru), totiž poutníci obvykle čelí celé řadě nepříjemností – především chladu a častému střídání počasí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907