Pro pěšáky i na tank: Sovětský lehký kulomet RPD

17.01.2021 - Miroslav Mašek

Nejslavnějším kulometem Rudé armády se stal těžký, vodou chlazený, Maxim vz. 1910/1930. Stalinovi vojáci ale používali i další typy, do jejichž vývoje s různou mírou úspěšnosti zasahoval konstruktér Vasilij Děgťarjev

<p>K typickým prvkům RPD patří bubnová schránka na nábojový pás nebo sklopná dvojnožka.</p>

K typickým prvkům RPD patří bubnová schránka na nábojový pás nebo sklopná dvojnožka.


Reklama

Talentovaný Děgťarjev se během války uplatnil i v kategorii lehkých kulometů, která mu byla nejbližší. Roku 1943 projevila Moskva zájem o modernějšího nástupce jeho „sedmadvacítky“ a do práce se pustila trojice prominentních konstrukčních kanceláří – kromě Děgťarjevovy šlo o týmy Sergeje Simonova a Alexeje Sudajeva. Děgťarjevův prototyp při zkouškách konkurenty jasně předčil a následujícího roku byl přijat do služby jako RPD neboli Ručnoj Pulemjot Degťjarjova (Děgťarjevův ruční kulomet).

Bojovník lehké váhy

Stal se tak jednou z prvních automatických zbraní komorovaných pro náboj 7,62 × 39 mm středního balistického výkonu. Reálné zavedení se ale protahovalo, protože v závěrečné fázi války připadalo generálům zbytečně nákladné. Zbraň se tak dostala do výzbroje teprve v roce 1948 a skutečně masová produkce se rozeběhla až za dalších pět let. Novinka využívala pro pohon automatiky tlak prachových plynů odebíraných z hlavně prostřednictvím plynového válce.

Ten je dovedl kanálkem k dlouhému pístu pevně spojenému s nosičem závorníku, nechyběl ani třípolohový regulátor tlaku. Závěrový mechanismus navrhl Děgťarjev jako přímoběžný. Uzamykání měly na starost (stejně jako u DP-27) dvě destičky, které se vyklápěly do boků a zapadaly do vybrání v rámu. Kulomet střílel výhradně dávkou a z otevřeného závěru. Zásobování střelivem zajišťoval kovový pás se 100 náboji, uložený a svinutý do kovového bubnu uchyceného ke zbrani zespodu. Střelba byla možná i s volně založeným pásem bez schránky, a to z levé strany pouzdra závěru.

Jediná nevýhoda

Pod ústím hlavně našla své místo sklopná dvojnožka, která střelci poskytla dostatečnou oporu, zato uchycení samotného laufu představovalo jednu z mála slabin konstrukce. Děgťarjev totiž hlaveň opatřenou tvrdochromem upevnil k tělu napevno, takže ji voják v bojových podmínkách nemohl vyměnit. V praxi tedy bylo nutné dělat během palby přestávky, aby nedošlo k přehřátí zbraně.

Pažba, pistolová pažbička i předpažbí se vyráběly ze dřeva, dutina pažby skrývala vratnou pružinu závěru a otvor pro uložení schránky s nářadím. Ovládací prvky sestávaly ze spouště, překlopné pojistky blokující stisk jazýčku i pohyb závěru a natahovací páky se sklopným hmatníkem. Ta se nacházela na pravé straně rámu a při střelbě se nepohybovala. Mušku si voják mohl stranově nastavit v rybině, hledí šlo bez nástrojů regulovat stranově i výškově.

Lehký kulomet RPD
  • Ráže: 7,62×39 mm
  • Délka zbraně: 1 037 mm
  • Délka hlavně: 520 mm
  • Hmotnost zbraně: 7,4 kg
  • Hmotnost s podstavcem: -
  • Úsťová rychlost: 735 m/s
  • Teoretická kadence: 650–750 ran/min.
  • Efektivní dostřel: 1 000 m
  • Max. dostřel: ?
  • Kapacita pásu: 100 nábojů 

Do celého světa

Děgťarjev myslel na snadnou údržbu, a tak se zbraň po vysunutí jediného čepu dala rozložit na dvě části  – spoušťové ústrojí, pažba a pistolová rukojeť se od rámu odňaly v jednom celku. Podobně jako většina sovětských designů i RPD představoval odolný a spolehlivý výrobek do náročných podmínek. Stal se podpůrnou zbraní družstva v sovětské armádě i ozbrojených silách desítek spřátelených zemí.

TIP: Lehké kulomety v akci: Britský Lewis Gun vs. německý Maschinengewehr MG

Největší popularitu si získal za války ve Vietnamu, objevoval se ale i v rukou levicových bojůvek, povstaleckých hnutí a guerill. Z regulérních armád jej zařadila do výzbroje například ta afghánská, bangladéšská, irácká, etiopská, marocká či pákistánská. Výroby mimo SSSR se automat dočkal zejména v Číně, a to pod označením Typ 56. Vzhledem k nadčasovému designu se RPD v mnoha zemích používá dodnes, byť s řadou modernizací včetně instalace noktovizoru NSP-2.

Pro pěšáky i na tank

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907