Proč má Pluto načervenalou barvu?

13.06.2020 - Michal Švanda

Když v roce 2015 prolétala sonda New Horizons kolem Pluta, vědci předem netušili, co od něj čekat: Odhadovali, že půjde o fádní ledový svět. Jeho skutečná bohatost, dokumentovaná právě průletovými snímky průzkumníka, tak všechny překvapila


Reklama

Reálné zbarvení povrchu trpasličí planety bylo jednou z otázek, neboť z pozemních pozorování se Pluto zdálo načervenalé – což New Horizons potvrdila. Jedná se tak po Marsu o další načervenalý objekt Sluneční soustavy. 

Za odstín rudé planety odpovídají oxidy železa v povrchových horninách, jejichž přítomnost však v mrazivých dálavách naší soustavy nelze očekávat. Za obdobné zbarvení Pluta tak zřejmě mohou jiné chemické sloučeniny, tzv. tholiny. Jejich vznik pozoroval již Carl Sagan, který se snažil v laboratoři napodobit očekávané podmínky v atmosféře Titanu. Populární astronom tušil, že se v plynném obalu měsíce nachází především dusík, ale také jednoduché organické sloučeniny, například jednoduché uhlovodíky. Když zmíněnou směs vystavoval ultrafialovému záření, vznikala obtížně definovatelná kombinace heteropolymerních organických látek. Pojmenoval ji „tholiny“, přičemž měla červenohnědou barvu. 

TIP: Kde měsíc Pluta Charon přišel ke své zvláštní rezavé skvrně?

Analýzy ukazují, že i v atmosféře Pluta a jeho souputníka Charonu panují pro vznik tholinů dobré podmínky. Očekává se tedy, že se právě uvedené sloučeniny ukládají na povrchu obou těles a odpovídají nejen za jejich načervenalý vzhled, ale také za namodralý nádech tamních atmosfér. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907