Proč má Pluto načervenalou barvu?

13.06.2020 - Michal Švanda

Když v roce 2015 prolétala sonda New Horizons kolem Pluta, vědci předem netušili, co od něj čekat: Odhadovali, že půjde o fádní ledový svět. Jeho skutečná bohatost, dokumentovaná právě průletovými snímky průzkumníka, tak všechny překvapila


Reklama

Reálné zbarvení povrchu trpasličí planety bylo jednou z otázek, neboť z pozemních pozorování se Pluto zdálo načervenalé – což New Horizons potvrdila. Jedná se tak po Marsu o další načervenalý objekt Sluneční soustavy. 

Za odstín rudé planety odpovídají oxidy železa v povrchových horninách, jejichž přítomnost však v mrazivých dálavách naší soustavy nelze očekávat. Za obdobné zbarvení Pluta tak zřejmě mohou jiné chemické sloučeniny, tzv. tholiny. Jejich vznik pozoroval již Carl Sagan, který se snažil v laboratoři napodobit očekávané podmínky v atmosféře Titanu. Populární astronom tušil, že se v plynném obalu měsíce nachází především dusík, ale také jednoduché organické sloučeniny, například jednoduché uhlovodíky. Když zmíněnou směs vystavoval ultrafialovému záření, vznikala obtížně definovatelná kombinace heteropolymerních organických látek. Pojmenoval ji „tholiny“, přičemž měla červenohnědou barvu. 

TIP: Kde měsíc Pluta Charon přišel ke své zvláštní rezavé skvrně?

Analýzy ukazují, že i v atmosféře Pluta a jeho souputníka Charonu panují pro vznik tholinů dobré podmínky. Očekává se tedy, že se právě uvedené sloučeniny ukládají na povrchu obou těles a odpovídají nejen za jejich načervenalý vzhled, ale také za namodralý nádech tamních atmosfér. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907