Čeljabinský meteoroid způsobil v roce 2013 značné škody na majetku a je jen dílem štěstí, že nezasáhl hustě obydlenou oblast. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?
Meteoroid, který vstoupil v únoru 2013 nad jižním Uralem do zemské atmosféry, uvolnil energii 20× až 30× větší, než byla energie atomových bomb použitých v Nagasaki a Hirošimě. Rázová vlna rozbila okna v šesti městech v okruhu 100 kilometrů a přes tisíc lidí skončilo s různými poraněními v nemocnicích. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?
Odpověď na tuto otázku je jednodušší, než by se zdálo. Většina našich dalekohledů je umístěna na Zemi. Z toho důvodu mohou efektivně pracovat jen v noci. Čeljabinský meteoroid ale přilétl ve dne, několik minut po východu Slunce.
Teprve následné výpočty jeho trajektorie ukázaly, že se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ve dnech před dopadem se navíc pohyboval v blízkosti Slunce (v úhlové vzdálenosti méně než 20°). Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani před dopadem objeven.
TIP: Jaký je rozdíl mezi meteorem, meteoritem a meteoroidem?
Druhý důvod souvisí s jeho velikostí – meteoroid byl velký zhruba 19 metrů. Takto malé objekty je takřka nemožné efektivně sledovat a už vůbec ne s odpovídajícím předstihem. Vyřešit by to mohla jedině hustá celosvětová síť mnohem výkonnějších teleskopů.
Pro meteoroidy obdobné velikosti proto i do budoucna platí, že mohou být detekovány s předstihem jednoho až dvou dnů před dopadem a to pouze v případě, že se budou pohybovat po viditelné trajektorii (tedy ne v blízkosti Slunce).
TIP: Jak se bránit dopadům meteoritů: Evropa chystá plán obrany
NASA aktuálně eviduje přibližně 14 tisíc potenciálně nebezpečných objektů. Drtivá většina nicméně nepředstavuje nebezpečí pro Zemi a ani pro satelity na oběžné dráze. Podle pracovníka NASA, Lindleye Johnsona je aktuálně největší hrozbou objekt, který se má k Zemi přiblížit v roce 2185. I u něj je ale pravděpodobnost, že zasáhne Zemi jen 490 k jedné.
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)