Proč nikdo neviděl Čeljabinský meteoroid? Hrozí nám něco podobného znovu?

21.04.2016 - Martin Reichman

Čeljabinský meteoroid způsobil v roce 2013 značné škody na majetku a je jen dílem štěstí, že nezasáhl hustě obydlenou oblast. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?


Reklama

Meteoroid, který vstoupil v únoru 2013 nad jižním Uralem do zemské atmosféry, uvolnil energii 20× až 30× větší, než byla energie atomových bomb použitých v Nagasaki a Hirošimě. Rázová vlna rozbila okna v šesti městech v okruhu 100 kilometrů a přes tisíc lidí skončilo s různými poraněními v nemocnicích. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?

Nebezpečné a neviditelné

Odpověď na tuto otázku je jednodušší, než by se zdálo. Většina našich dalekohledů je umístěna na Zemi. Z toho důvodu mohou efektivně pracovat jen v noci. Čeljabinský meteoroid ale přilétl ve dne, několik minut po východu Slunce.

Teprve následné výpočty jeho trajektorie ukázaly, že  se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ve dnech před dopadem se navíc pohyboval v blízkosti Slunce (v úhlové vzdálenosti méně než 20°). Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani před dopadem objeven.

TIP: Jaký je rozdíl mezi meteorem, meteoritem a meteoroidem?

Druhý důvod souvisí s jeho velikostí – meteoroid byl velký zhruba 19 metrů. Takto malé objekty je takřka nemožné efektivně sledovat a už vůbec ne s odpovídajícím předstihem. Vyřešit by to mohla jedině hustá celosvětová síť mnohem výkonnějších teleskopů.

Kdy přijde Čeljabinsk 2

Pro meteoroidy obdobné velikosti proto i do budoucna platí, že mohou být detekovány s předstihem jednoho až dvou dnů před dopadem a to pouze v případě, že se budou pohybovat po viditelné trajektorii (tedy ne v blízkosti Slunce).

TIP: Jak se bránit dopadům meteoritů: Evropa chystá plán obrany

NASA aktuálně eviduje přibližně 14 tisíc potenciálně nebezpečných objektů. Drtivá většina nicméně nepředstavuje nebezpečí pro Zemi a ani pro satelity na oběžné dráze. Podle pracovníka NASA, Lindleye Johnsona je aktuálně největší hrozbou objekt, který se má k Zemi přiblížit v roce 2185. I u něj je ale pravděpodobnost, že zasáhne Zemi jen 490 k jedné.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907