Proč nikdo neviděl Čeljabinský meteoroid? Hrozí nám něco podobného znovu?

21.04.2016 - Martin Reichman

Čeljabinský meteoroid způsobil v roce 2013 značné škody na majetku a je jen dílem štěstí, že nezasáhl hustě obydlenou oblast. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?


Reklama

Meteoroid, který vstoupil v únoru 2013 nad jižním Uralem do zemské atmosféry, uvolnil energii 20× až 30× větší, než byla energie atomových bomb použitých v Nagasaki a Hirošimě. Rázová vlna rozbila okna v šesti městech v okruhu 100 kilometrů a přes tisíc lidí skončilo s různými poraněními v nemocnicích. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?

Nebezpečné a neviditelné

Odpověď na tuto otázku je jednodušší, než by se zdálo. Většina našich dalekohledů je umístěna na Zemi. Z toho důvodu mohou efektivně pracovat jen v noci. Čeljabinský meteoroid ale přilétl ve dne, několik minut po východu Slunce.

Teprve následné výpočty jeho trajektorie ukázaly, že  se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ve dnech před dopadem se navíc pohyboval v blízkosti Slunce (v úhlové vzdálenosti méně než 20°). Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani před dopadem objeven.

TIP: Jaký je rozdíl mezi meteorem, meteoritem a meteoroidem?

Druhý důvod souvisí s jeho velikostí – meteoroid byl velký zhruba 19 metrů. Takto malé objekty je takřka nemožné efektivně sledovat a už vůbec ne s odpovídajícím předstihem. Vyřešit by to mohla jedině hustá celosvětová síť mnohem výkonnějších teleskopů.

Kdy přijde Čeljabinsk 2

Pro meteoroidy obdobné velikosti proto i do budoucna platí, že mohou být detekovány s předstihem jednoho až dvou dnů před dopadem a to pouze v případě, že se budou pohybovat po viditelné trajektorii (tedy ne v blízkosti Slunce).

TIP: Jak se bránit dopadům meteoritů: Evropa chystá plán obrany

NASA aktuálně eviduje přibližně 14 tisíc potenciálně nebezpečných objektů. Drtivá většina nicméně nepředstavuje nebezpečí pro Zemi a ani pro satelity na oběžné dráze. Podle pracovníka NASA, Lindleye Johnsona je aktuálně největší hrozbou objekt, který se má k Zemi přiblížit v roce 2185. I u něj je ale pravděpodobnost, že zasáhne Zemi jen 490 k jedné.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907