Proč vrány pořádají pohřby? Chtějí vylepšit vlastní šance na přežití

12.01.2016 - Stanislav Mihulka

Inteligentní vrány se snaží poučit o okolnostech úmrtí, aby tak zvýšily vlastní šance na přežití


Reklama

Vrány americké (Corvus brachyrhynchos) jsou inteligentní ptáci. Patří k nemnoha druhů, o nichž víme, že používají nástroje. Teď se ukázalo, že když nějaká vrána zahyne, tak ostatní uspořádají poblíž mrtvé pohřební shromáždění.

Vědci v experimentech prokázali, že se vrány tímto chováním snaží zjistit okolnosti smrti dotyčného ptáka, aby si tím zlepšily šance na své vlastní přežití. Pozorují dravce, kteří by mohli mít se smrtí vrány něco společného. Pokud se u mrtvé vrány vyskytuje nějaký člověk, tak se ho vrány naučí rozpoznávat a pak se před ním navzájem varují.

Lidé svůj zájem o mrtvé projevují rozmanitými pohřebními rituály. Kromě nás se ale o vlastní mrtvé zajímá jen velice málo druhů. Intenzivní zájem o mrtvé byl pozorován u slonů, a podobné chování bývá k vidění i u delfínů a šimpanzů. U ptáků to kromě vran jsou ještě sojky a straky, které jsou vránám blízce příbuzné.

  • Zdroj textu:

    Live Science, Animal Behavior

  • Zdroj fotografií: Walter Siegmund / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907