Protáhlé lebky z Bavorska: Kdo byly tajemné dámy se šišatou hlavou?

03.01.2020 - Jaroslav Petr

Kolem roku 500 našeho letopočtu žily na území dnešního Bavorska ženy s podivně deformovanými hlavami. Tajemství jejich původu odhalily genetické analýzy

<p>Uměle deformované lebky bulharských nevěst a přirozený tvar hlav jejich bavorských rodin z 5. až 6. století. Rekonstrukce zašišatělé hlavy hunské ženy (vlevo), vpravo portrét ženy z 15. století. Goticky protáhlé linie hlavy byly v období vrcholného středověku velice módní – naštěstí se toho většinou docilovalo jen pomocí vysokých čepců a vyholování pruhu vlasů nad čelem</p>

Uměle deformované lebky bulharských nevěst a přirozený tvar hlav jejich bavorských rodin z 5. až 6. století. Rekonstrukce zašišatělé hlavy hunské ženy (vlevo), vpravo portrét ženy z 15. století. Goticky protáhlé linie hlavy byly v období vrcholného středověku velice módní – naštěstí se toho většinou docilovalo jen pomocí vysokých čepců a vyholování pruhu vlasů nad čelem


Reklama

Mnohé národy se snažily formovat měkké kosti rostoucí lebky novorozenců tak, aby hlava získala protáhlý tvar. Stahovaly je nejrůznějšími obinadly či k nim přivazovaly dřevěné destičky. V šišatých hlavách se zhlédli například středoameričtí Mayové nebo středoasijští Hunové. V některých oblastech Francie se tento zvyk udržoval ještě v 19. století.

Pohnutky k deformování lebek novorozenců halí tajemství. Možná se rodiče honili za svérázným dobovým ideálem krásy. Snad tu šlo o vyjádření příslušnosti k určité skupině. Procedura tvarování hlavičky byla zdlouhavá a v řadě národů ji proto podstupovaly jen děti z vládnoucích kruhů a ze společenské smetánky. V Evropě začali lidé poprvé formovat hlavičky novorozenců do typického protáhlého „vajíčkovitého“ tvaru už ve 2. století, a to v Rumunsku. Obvykle se dává nástup tohoto zvyku do souvislosti s příchodem Hunů vedených Attilou a s jejich ataky na Západořímskou říši. 

Přišly z Bulharska

Velkou záhadu představují protáhlé lebky nalézané od 60. let minulého století v Bavorsku. Archeologové na ně narazili na pohřebištích šesti raně středověkých sídel z doby kolem roku 500. Všechna leží podél Dunaje a hunským vlivem se dají vysvětlit jen s velkými obtížemi. Pozoruhodné je, že protáhlé lebky nalezené v Bavorsku patřily výhradně ženám. Takto tvarovanou lebku ale zdaleka neměly všechny tamější obyvatelky. Otázka „Co byly tyto ženy zač?“ nedávala archeologům a historikům spát. Nyní se zdá, že na ni našli odpověď genetici.

Páté století našeho letopočtu představuje dramatickou kapitolu evropských dějin. Dlouho upadající Západořímská říše se zhroutila a na její území začaly proudit národy do té doby označované Římany jako „barbarské“. Do pohybu se dali Gótové, Alemani, Frankové, Lombardové a další. Řada významných sídel Evropy vznikla právě během rušné periody označované také jako stěhování národů. 

Ženy se šišatými hlavami žily v Bavorsku právě v této pohnuté době. Kde se tu vzaly? Mohly patřit k Hunům, kteří se v té době do Evropy tlačili?

Tým pod vedením genetika Joachima Burgera z University Johannese Gutenberga v německé Mohuči podrobil dávné nebožtíky genetickým testům. Vědci izolovali DNA z kostí patřících jak mužům, tak ženám. Mezi zástupkyněmi slabšího pohlaví byly jak majitelky šišatých hlav, tak ženy, které vyrostly bez toho, že by jim někdo hlavičky v dětství tvaroval. Výsledky analýz jsou překvapivé. 

Muži z raně středověkých bavorských měst byli blonďáci s modrýma očima a jejich dědičnou informaci lze považovat za typickou pro obyvatele střední Evropy. Stejný vzhled a původ měly i ženy s nedeformovanými lebkami. Ženy s šišatými hlavami ale vypadaly exoticky i díky tomu, že měly hnědé vlasy a hnědé oči. Jejich DNA nezapadá do profilu Středoevropanů a ukazuje na balkánský původ. Nejspíše přišly z oblasti dnešního Bulharska nebo Rumunska. 

„Přítomnost žen s protaženými lebkami v této oblasti tedy zřejmě má s invazí Hunů do Evropy jen málo společného,“ konstatuje Joachim Burger. 

Pakt stvrzený svatbou 

Původ bavorských raně středověkých žen s šišatými hlavami je tedy jasnější. Překvapivý objev však postavil Burgerův tým před nové otázky. Kde se vzaly v Bavorsku ženy pocházející od Černého moře? 

Na Balkáně se praktikovalo formování lebky novorozenců jak u chlapců, tak u děvčat. To znamená, že ženy se šišatými hlavami nepřišly ze své domoviny na jih Německa s nějakou větší skupinou. Naopak, zdá se, že dalekou cestu podstoupily výhradně dívky a v každém sídle jich žilo jen pár. 

TIP: V Chorvatsku vykopali ostatky starověkých chlapců s deformovanými lebkami

Joachim Burger je přesvědčený, že tyto ženy vyrostly na Balkáně v rodinách vladařů. Do dnešního Bavorska přišly až jako nevěsty, aby se tu provdaly. O tom, že tu žily dlouhodobě a plně se zařadily do místní společnosti, svědčí okolnosti jejich pohřbu. Byly pochovány úplně stejně jako místní rodáci. 

Sňatky urozených „šišatých“ balkánských „princezen“ s bavorskými muži měly podle Burgera upevnit aliance, které se zřejmě vytvářely mezi mocnými rody sídlícími na Dunaji. Spojovaly obchodní i mocenské zájmy. Zdaleka ne všichni odborníci však s touto s teorií souhlasí. 

„Je to jedno z nejpodivnějších tvrzení, jaká jsem kdy četl. Ale nemůžu ho akceptovat,“ říká například izrael­ský antropolog Israel Hershkovitz z univerzity v Tel Avivu.

Kam se poděly geny Římanů? 

Podle Hershkovitze nemuselo dojít k deformaci lebek záměrně. Snad děvčátka lehávala na tvrdé podložce, možná se jim hlavičky tvarovaly tím, jak je matky nosily přivázané na zádech. Izraelský antropolog rovněž namítá, že při mocenských sňatcích docházelo k výměně několika málo jednotlivců, někdy putovala ke spojencům jen samotná nevěsta nebo ženich. Tady jsme svědky migrace větší skupiny žen. 

TIP: Záhada vyřešena: Proč si dávní Peruánci tvarovali protáhlé lebky?

Burger však s touto kritikou nesouhlasí. Poukazuje na fakt, že v každém sídle žilo jen pár balkánských žen s deformovanou lebkou. Tato sídla byla navzájem nezávislá, a je proto logické, že každé z nich využívalo sňatky k uzavírání vlastních aliancí a paktů. Příchod cizích nevěst do Bavorska tím zřejmě nekončil. Na jen nepatrně mladších bavorských pohřebištích našli archeologové ostatky žen, jež podle výsledků genetických testů pocházely z dnešního Řecka a z Turecka. „Dvě různé kultury se spojily v okamžiku, kdy už se nemohly spoléhat na vliv Západořímské říše, která tyto regiony propojovala dříve,“ uzavírá Joachim Burger. 

Nepatrná římská stopa

Dalším překvapivým výsledkem genetických testů nebožtíků z 5. století je zanedbatelný výskyt vloh, které mohli přinést do populací tehdejšího jižního Bavorska Římané. Vědci předpokládali, že vliv Římanů byl silný, ale analýzy DNA vyprávějí úplně jiný příběh. Ten nám ale dopoví až další výzkum.

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál

  • Zdroj fotografií: State collection for Anthropology, Marcel Nyffenegger, Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907