První potvrzené úmrtí na alergii vyvolanou klíštětem vzbuzuje obavy
Alergie vyvolaná klíštětem ukazuje, jak obyčejný hmyz dokáže změnit imunitní reakci člověka natolik, že i zcela běžné jídlo může vyvolat fatální anafylaktický šok.
Lékaři ve Spojených státech potvrdili první smrt způsobenou tzv. alfa-gal syndromem – neobvyklou alergií na červené maso, kterou může člověk získat po kousnutí od klíštěte. Případ muže z New Jersey ukazuje, jak nenápadný hmyz dokáže spustit extrémně závažnou imunitní reakci.
První potíže pocítil 47letý muž zhruba čtyři hodiny po konzumaci steaku, který snědl během rodinného kempování loni v létě. Silnou nevolnost a bolesti břicha tehdy překonal a obešel se i bez péče lékařů. Vše se zdálo být v pořádku, o několik týdnů později si ale dal obyčejný hamburger a tentokrát jeho tělo zareagovalo fatálním anafylaktickým šokem. Zemřel ještě dřív, než dorazila pomoc.
Teprve posmrtné testy odhalily skutečného viníka: klíště americké (Amblyomma americanum), jehož severoamerické larvy lidé často mylně zaměňují za roztoče z čeledi sametkovcovitých. Ti na rozdíl od klíšťat nesají krev, jejich kousnutí ale způsobuje otok a svědivé puchýře. Právě to se stalo i u postiženého muže – kousance na kotnících si vysvětloval jako běžné štípance.
Nebezpečná alergie
Alfa-gal syndrom způsobuje imunitní odpověď na sacharid alfa-gal, který se přirozeně vyskytuje v tkáních savců – tedy v hovězím, vepřovém, jehněčím, ale i mléce nebo sýrech. Lidský organismus ho běžně neobsahuje.
Když klíště při sání vstříkne alfa-gal přímo do krevního oběhu, tělo si tento sacharid označí jako nepřítele a vytvoří proti němu protilátky. Při dalším kontaktu – třeba po hovězím steaku k večeři – spustí imunitní systém opožděnou alergickou reakci, obvykle po 3–6 hodinách.
Podle lékařů může jít o prudké bolesti břicha, doprovázené zvracením, průjmem, kopřivkou a ve vážných případech i otokem rtů, jazyka nebo hrdla a závažnými dýchacími potížemi, které mohou vyústit až v celkový kolaps. V tomto případě byl u muže zaznamenán extrémně vysoký obsah tryptázy, markeru anafylaxe – přes 2 000 ng/ml, což patří k nejvyšším hodnotám, jaké kdy byly u smrtící alergické reakce naměřeny. Podrobnosti případu popisuje odborný časopis Journal of Allergy and Clinical Immunology in Practice.
Vědci upozorňují, že klíště americké se šíří stále více na sever USA. Přisuzují to jednak rostoucí populaci jelenů, hlavního hostitele klíštěte, a také klimatické změně, která vytváří pro klíšťata příhodné podmínky i tam, kde se dříve nevyskytovala. Alergie tohoto typu se ale netýkají jen Ameriky. Objevily se již také v Austrálii, Asii a některých částech Evropy.
Podle alergologa Thomase Platts-Millse by měli lidé i lékaři v rizikových oblastech zbystřit, pokud se objeví silná bolest břicha 3–5 hodin po konzumaci červeného masa, déletrvající svědění po hmyzím kousnutí nebo opakované „nevysvětlitelné“ reakce po jídle. Mírné případy lze často zvládnout úpravou jídelníčku. Těžké reakce je však nutné brát velmi vážně – jak ukazuje první potvrzené úmrtí, alfa-gal syndrom může být smrtící.
