První „úsvit“ ve vesmíru přišel přibližně 250-350 milionů let po Velkém třesku

02.07.2021 - Stanislav Mihulka

Astronomové vyčetli ze snímků Hubbleova a Spitzerova vesmírného teleskopu stáří hvězd v galaxiích z mladého vesmíru


Reklama

Vesmír vznikl dávno. Leccos už o tom víme, ale stále zbývá řada otázek, které musíme vyjasnit. Jednou z významných záhad, spojených s mladým vesmírem, je i doba, kdy se ve vesmíru rozsvítily první hvězdy. Podle nového výzkumu britských badatelů se první „úsvit“ ve vesmíru odehrál cca 250-350 milionů let po Velkém třesku.

Nicolas Laporte z britské University of Cambridge a jeho tým prozkoumali šestici galaxií, které náležejí k těm nejvzdálenějším, co známe. Použili k tomu snímky Hubbleova a také Spitzerova vesmírného teleskopu. Vědci dospěli k závěru, že tyto galaxie vznikly asi 250-350 milionů let po samotném vzniku vesmíru. Tehdy se také v těchto galaxiích rozsvítily první hvězdy a osvětlily do té doby temný vesmír. 

K určení stáří hvězd vědci využili spektrální stopy obsahu atomárního vodíku v atmosférách hvězd zmíněných galaxií. Tato metoda se používá pro okolní hvězdy v Mléčné dráze. Stejně tak ji ale lze využít i pro extrémně vzdálené galaxie, které pozorujeme ve velice mladém vesmíru.

TIP: Tajemství Velkého třesku: Co se stalo během první sekundy?

Uvidíme někdy, jak vznikají první galaxie? Laporte a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že ano. Galaxie podobné těm, jaké zahrnuli do své studie, by podle nich měly být při svém vzniku natolik jasné, že by je měl zahlédnout Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ten by se snad konečně měl dostat do vesmíru na konci letošního roku.

Simulace vývoje galaxií ve vesmíru starém 368 milionů let (University of Oxford)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mezi chorobami přenesenými z lidí na zvířata dominují bakteriální infekce.

Zajímavosti

Technologie pro dálkový průzkum LiDAR odhalila pozůstatky intenzivně osídlené krajiny dávné kultury Casarabe, v dnešní západní Amazonii. (foto: German Archaeological Institute, H. PrümersCC BY 4.0

Věda

Střední Amerika

Asi nejobvyklejší (resp. nejsnáze množitelná a dostatečně barevná) rybka začátečníků je „paví očko“, „mečovka“ nebo „plata“. Právě ve středoamerických vodách žijí rozličné druhy snadno živorodých rybek, z nichž akvaristé vyšlechtili desítky či stovky barevných i tvarových variant. 

Paví očko, gupka, čili živorodka duhová (Poecilia reticulata) žije ve sladké i brakické vodě a nejen díky tomu je velmi tolerantní ke kvalitě vody v akváriu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vizualizace znázorňující (zatím nepotvrzený) exoměsíc u exoplanety Kepler-1625b-i.

Vesmír

Během vlády Ludvíka XIV. kvetla v Paříži živnost kartářkám, čarodějnicím i obchodníkům s jedy. Prodávala se zde dokonce speciální směs zvaná „prášek dědiců“. 

Historie
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907