První vážný kandidát na exoměsíc je možná jádrem plynného obra

04.10.2019 - Stanislav Mihulka

Loňský objev prvního exosolárního měsíce vyvolal mezi odborníky pochopitelné vzrušení. Nově se ale ukazuje, že první exoměsíc je dost možná spíše nedozrálým sesterským zárodkem exoplanety

<p>Planeta Kepler-1625b se svým údajným exoměsícem</p>

Planeta Kepler-1625b se svým údajným exoměsícem


Reklama

Astronomové v roce 2018 ohlásili objev podezřelého tělesa o velikosti Neptunu, které by mělo obíhat kolem obrovské exoplanety Kepler-1625b. Tento objekt dostal označení Kepler-1625b-i a v dnešní době je jedním ze slibných kandidátů na objev prvního exoměsíce, tedy měsíce, který obíhá planetu mimo Sluneční soustavu.

Pokud by byl objev exoměsíce Kepler-1625b-i potvrzen, šlo by pochopitelně o historickou událost, která by nepochybně vstoupila do učebnic astronomie. Postupně se ale ukazuje, že potvrzení tohoto objevu bude velmi komplikované. Dostupná data teleskopu Kepler jsou totiž v tomto případě bohužel nejednoznačná.

Záhadný kandidát na exoměsíc

Pokud exoměsíc Kepler-1625b-i existuje, měl by mít hmotnost jako náš Neptun. Není to tedy žádný střízlík. Svého plynného obra, který má hmotnost přibližně 2 až 10 Jupiterů, obíhá v průměrné vzdálenosti 3 miliony kilometrů. Na první pohled je tedy jasné, že pokud by to skutečně byl exoměsíc, musel by být mnohonásobně větší a hmotnější, než měsíce, jaké známe ze Sluneční soustavy.

TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

Bradley Hansen z americké University of California Los Angeles ve své nové studii tvrdí, že pokud zmíněný měsíc existuje, je nepravděpodobné, že vznikl stejným způsobem, jako velké měsíce, které známe ze Sluneční soustavy.

Podle Hansena by Kepler-1625b-i ve skutečnosti mohl být planetárním jádrem, které se mělo stát plynným obrem, stejně jako planeta Kepler-1625b. Brzy po svém vzniku se ale toto planetární jádro mohlo dostat do sféry vlivu planety Kepler-1625b a změnilo se v extrémní měsíc. Slovy Járy Cimrmana: „Já nejsem tvůj měsíc, jsem tvoje nenarozená sestra…“

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Dan Durda

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907