Ptakopysk podivný: Superman mezi plazem a savcem

21.04.2022 - Vilém Koubek

Ptakopyskové jsou stejným dílem úžasní i podivní. Zatímco jejich těla působí, jako by je někdo doslova sešil z více zvířat, svými vlastnostmi stojí na pomezí světa plazů a savců. Zcela po právu tak patří mezi nejzvláštnější tvory na planetě

<p>Jelikož ptakopyskové loví potravu ve vodě, stráví pod hladinou denně až 12 hodin.</p>

Jelikož ptakopyskové loví potravu ve vodě, stráví pod hladinou denně až 12 hodin.


Reklama

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) na první pohled připomíná fiktivní zvíře, které vzniklo „sešitím“ několika druhů – a Britové zmíněný názor koncem 18. století poprvé vyřkli nahlas: Když v roce 1798 doputovala na starý kontinent kožešina a kresba ptakopyska, jejímž autorem se stal guvernér Nového Jižního Walesu kapitán John Hunter, evropští vědci si mysleli, že si z nich vystřelil. George Shaw, který se následně zasloužil o první vědecké popsání živočicha, přiznal, že ani on se zprvu neubránil pochybnostem – do kožešiny se dokonce pustil nůžkami a hledal v ní stehy… Od té doby jsme se již ujistili, že ptakopysci opravdu existují. Nic to ovšem nemění na faktu, že jde o naprosto unikátní tvory. 

Ve srovnání s ostatními savci mají velmi pomalý metabolismus a tělesnou teplotu pouhých 32 °C, údajně v důsledku pozvolné adaptace na drsné životní podmínky. Samice navíc nerodí živá mláďata: V bezpečí nory naklade obvykle 2–3 vejce a následně o ně pečuje. Potomci se vyklubou zhruba po 10 dnech a přichytí se na matku, jíž se začne ze záhybů kůže na břiše vylučovat mléko.

Svítící savci

Jedná se o noční lovce, kteří se živí masem. Kořist běžně chytají ve vodě, kde jim pomáhá elektrolokace: Pod hladinou zavírají oči, uši i nozdry a orientují se výhradně hmatovými čidly na čumáku i díky schopnosti vnímat drobné elektrické výboje jiných organismů. V případě savců jde o výsadu řádu ptakořitních, kam patří ještě ježury rovněž obývající Austrálii.

TIP: Neobvyklý zdravotník: Mléko ptakopysků v boji s rezistentními bakteriemi

Přestože je ptakopysk vědecky popsán už přes 200 let, stále se o něm dozvídáme nové věci: V roce 2020 například biologové zjistili, že tento podivný savec ve tmě v ultrafialovém světle vydává slabé záření. Začlenil se tak do velmi úzké společnosti vačice virginské a amerických létajících veverek. Za normálních okolností totiž tzv. biofluorescenci pozorujeme hlavně u rostlin, hub, hmyzu a některých ptáků.  

Tvor obou světů

Teprve začátkem roku 2021 se vědcům podařilo přečíst 96 % genomu ptakopyska a odhalili v něm pojítka nejen s říší savců, ale i ptáků a plazů. Jde o pozůstatek evolučního vývoje z období asi před 280 miliony let, kdy se od společného předka dnešních plazů, ptáků a savců oddělila skupina plazů se savčími rysy. Z ní se po dalších 200 milionech let vyčlenili ptakořitní, tedy již plní savci, kteří však stále kladou vejce. Neproběhl u nich vývoj placenty ani přímého porodu, a v daném ohledu tak zůstali „plazy“. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907