Radioaktivní „popel“ supernov doputoval na Zemi na rázových vlnách

Již nějakou dobu víme, že se na Zemi nacházejí izotopy různých prvků, které se k nám dostaly z relativně nedávných explozí supernov. Je fascinující, že si na Zemi můžeme sáhnout na „popel“ supernov. S těmito izotopy se ale zároveň pojí velká záhada. Vypadá to, že se na Zemi společně dostaly izotopy, které pocházejí z velmi různých explozí supernov.

Vědci na Zemi nalezli ve vrstvách hlubokomořských sedimentů společně například mangan-53, který vzniká při supernovách bílých trpaslíků, železo-60, které pochází ze supernov při zhroucení masivních hvězd a plutonium-244, které je ve vesmíru obvykle produktem explozí při srážkách dvou neutronových hvězd.

Sedimenty s exotickými izotopy

Dotyčné izotopy vznikly při explozích supernov, musely dlouhou dobu cestovat vesmírem, dostaly se k Zemi, a poté „nasněžily“ na hladinu pozemského oceánu. Mořské sedimenty se ukládají po jednotlivých vrstvách. Pokud se izotopy nacházejí ve stejných vrstvách, je velmi pravděpodobné, že dorazily k Zemi společně.

Ve snaze objasnit tuto záhadu modeloval Benjamin Wehmeyer z britské Univerzity v Hertfordshiru s týmem spolupracovníků putování zmíněných izotopů na jejich dlouhé cestě vesmírem. Z jejich analýz, zveřejněných v časopisu Astrophysical Journal, plyne, že radioaktivní izotopy ze supernov bílých trpaslíků a srážek neutronových hvězd na Zemi dorazily nejspíš jako „surfaři“. Svezly se totiž na rázových vlnách supernov, které explodovaly při zhroucení jádra masivních hvězd. Tyto supernovy jsou ve vesmíru daleko nejčastější.

TIP: Materiál exploze Keplerovy supernovy stále letí rychlostí Mach 31 000

„Naši kolegové vykopali vzorky sedimentů na dně oceánu, prohnali je urychlovačem částic a zjišťovali jejich izotopové složení vrstvu po vrstvě. S našimi počítačovými modely jsme dokázali interpretovat jejich data, abychom zjistili, jak se vlastně tyhle exotické atomy dostaly na Zemi,“ vysvětluje Wehmeyer.