Radioastronomové zmapovali pomocí soustavy LOFAR rádiový vesmír v doposud největším detailu
Evropská síť radioteleskopů LOFAR vytvořila dosud nejpodrobnější nízkofrekvenční mapu oblohy, která odhalila 13,7 milionu rádiových zdrojů včetně rekordního počtu aktivních supermasivních černých děr.
Superanténa LOFAR. Jedná se o část jádra rozšířeného teleskopu umístěného poblíž nozemského města Exloo. (foto: Wikimedia Commons, LOFAR/ASTRON, CC BY 3.0)
Početný mezinárodní tým radioastronomů využil pozorování evropské soustavy radioteleskopů LOFAR (Low Frequency Array) a vytvořil výjimečně detailní rádiovou mapu oblohy. Tato mapa odhaluje celkem 13,7 milionů rádiových zdrojů a představuje doposud nejrozsáhlejší soubor aktivně rostoucích supermasivních černých děr.
Mapa mimo jiné ukazuje ohromující rozmanitost těchto nesmírně velkých kosmických systémů, jejichž rádiové emise se táhnou do vzdálenosti až milionů světelných let. Nová rádiová mapa nese název LOFAR Two-meter Sky Survey Data Release 3 (LoTSS-DR3) a představuje významný milník v rozvoji radioastronomie. Výsledky výzkumu, který byl spojený s tvorbou této mapy rádiové oblohy, zveřejnil odborný časopis Astronomy & Astrophysics.
Vesmír s rádiovými brýlemi
Pozorování oblohy na nízkých rádiových frekvencích jako v případě LoTSS-DR3 nabízí proti oblasti viditelného záření dramaticky odlišný obraz vesmíru. Většina detekovaného rádiového záření pochází od relativistických částic, které prolétají vesmírnými magnetickými poli. Radioastronomové mohou díky tomu sledovat nesmírně energetické vesmírné jevy, jako jsou ohromující výtrysky z těsné blízkosti supermasivních černých děr nebo galaxie, v nichž probíhá extrémně intenzivní tvorba nových hvězd.
Díky výjimečně detailnímu zobrazení lze v datech LoTSS-DR3 nalézt také velmi vzácné a jen obtížně pozorovatelné objekty, jako jsou splývající kupy galaxií, slabě zářící pozůstatky supernov nebo naopak divoce bouřící hvězdy. Rádiová mapa LoTSS-DR3 se stane základem pro stovky nových výzkumných projektů, od studia vzniku a evoluce kosmických struktur až po „přírodní“ urychlování částic kosmickými mechanismy.
Rádiový Hubble
LOFAR (Low Frequency Array) je celoevropský nízkofrekvenční radioteleskop určený k pozorování vesmíru v pásmu 10–240 MHz, tedy v oblasti rádiových vln, která byla dosud jen málo prozkoumaná. Vyvinul jej Nizozemský institut pro radioastronomii (ASTRON) s cílem studovat raný vesmír, sluneční aktivitu i zemskou atmosféru.
https://www.astron.nl/wp-content/uploads/2022/12/LOFAR_MAP_2022_bulgari…
Na rozdíl od klasických teleskopů nemá pohyblivé části – směr pozorování se mění digitálně pomocí pokročilého zpracování signálu z tisíců dipólových antén rozmístěných ve 52 stanicích v osmi evropských zemích. Jádro soustavy leží na severu Nizozemska, zatímco mezinárodní stanice jsou rozprostřeny až do vzdálenosti zhruba 2 000 kilometrů, což systému umožňuje dosahovat mimořádné citlivosti a rozlišovací schopnosti srovnatelné s Hubbleovým teleskopem v optickém oboru. Data z jednotlivých stanic jsou přenášena optickými vlákny do centrálního výpočetního centra v Groningenu, kde se v reálném čase zpracovávají a následně archivují v evropských datových centrech pro další vědecké využití.
