Radioteleskop Arecibo vystopoval nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka

01.07.2016 - Stanislav Mihulka

Jeden den trvá na nově objeveném hnědém trpaslíkovi méně než hodinu. Jde o nejrychleji rotující objekt svého druhu


Reklama

Hnědí trpaslíci jsou podhvězdné objekty s příliš malou hmotností, která jim neumožňuje spustit hvězdnou jadernou fúzi. Přesto ale mohou být nesmírně zajímaví a rozhodně stojí za pozorování.

Vědci observatoře Arecibo v Portoriku s největším jednoaparátovým radioteleskopem světa o průměru 305 metrů zjistili, že ultrachladný hnědý trpaslík J1122+25 rotuje nejrychleji ze všech známých hnědých trpaslíků. Prozradily to rádiové záblesky, které radioteleskop zachytil.

Hnědý trpaslík J1122+25 se otočí za méně než hodinu

Trpaslík, který je od nás vzdálený pouhých 55 světelných let, se kolem své osy otočí jednou za 17, 34 nebo 51 minut. S rychlostí rotace milisekundových pulsarů se sice trpaslík nemůže rovnat, i ta nejdelší z těchto tří period je ale mnohem kratší, než jaké jsme kdy u hnědých trpaslíků naměřili.

TIP: Nejrychleji rotující hvězda se točí rychlostí 2 miliony kilometrů v hodině

Trpaslík J1122+25 rotuje tak rychle, že si s tím naše modely vzniku a vývoje hnědých trpaslíků příliš neví rady. Díky tomu objevu je teď ale odborníci mohou vylepšit.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Pennsylvania State University

  • Zdroj fotografií: R. Hurt/NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907