„Ranní ptáčata“ jsou zdravější a podávají lepší výkony v práci

02.03.2021 - Stanislav Mihulka

Finští věci potvrzují: ranní ptáče dál doskáče, je úspěšnější v práci i v partnerském svazku

<p>Lidé, kteří dříve vstávají a pracují ráno, mívají oproti „nočním sovám“ řadu výhod.</p>

Lidé, kteří dříve vstávají a pracují ráno, mívají oproti „nočním sovám“ řadu výhod.


Reklama

Někteří lidé mohou bez problémů vstávat brzy ráno a hned se pustí do práce. Kromě těchto „ranních ptáčat“ existují lidé s nevyhraněným chronotypem, a také „noční sovy“, tedy lidé, kteří lépe fungují hluboko do noci a rána nemají příliš v oblibě. Podle nového výzkumu jsou tyto chronotypy až překvapivě významné pro lidský život.

Ranní ptáčata a noční sovy

Finští vědci zjistili, že zmíněné chronotypy těsně souvisejí s tím, jak dlouho dotyční lidé spí, a také s tím, jaké výkony podávají v práci. V obou případech ranní ptáčata s přehledem porážejí noční sovy. Badatelé využili velkou skupinu lidí z těch, kteří se momentálně podílejí na stále probíhajícím výzkumu „Northern Finland Birth Cohort 1966 Study“.

Cílem této rozsáhlé studie přitom je sledovat a analyzovat životy 12 tisíc vybraných mužů a žen, kteří se narodili v roce 1966. Ve 46 letech byli tito lidé dotazováni na celou řadu detailní o jejich životě, včetně spánkových návyků. Ukázalo se, že mezi muži je 46 % ranních ptáčat, 44 nevyhraněných a 10 % sov, zatímco mezi ženami je to 44 % ranních ptáčat, 44 nevyhraněných a 12 % sov.

Z porovnání chronotypů vyplynulo, že sovy na tom jsou v mnoha ohledech špatně. Méně spí. S větší pravděpodobností nežijí v manželství a nemají zaměstnání. Stejně nápadný je jejich horší výkon v zaměstnání. Zatím ale ještě nejsou jasné všechny souvislosti a nejsou detailně známé genetické a biologické mechanismy, které tyto chronotypy utvářejí.

TIP: Spánek a bohatství: Majetní lidé spí o poznání déle než lidé chudí

Dřívější výzkumy ukázaly, že konkrétní chromatyp určuje z části věk - většina mladých lidí je nočním chronotypem, což je způsobeno rozložením hormonů, které v tomto vývojovém období vykazují odlišnou aktivitu než například v dospělosti. Podle vědců z univerzity v Leicesteru hrají klíčovou roli geny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907