Repelent proti komárům s živými bakteriemi vydrží až dva týdny

01.01.2021 - Stanislav Mihulka

Vědci vyvíjejí repelent, který by fungoval dva týdny. Jeho klíčovou složkou jsou geneticky upravené bakterie


Reklama

Dnešní repelenty proti hmyzu jsou sice poměrně účinné, jejich účinek ale netrvá příliš dlouho. Obvykle bývá nutné je aplikovat znovu již po pár hodinách. Američtí vědci nyní pracují na novém typu repelentu, který obsahuje živé a geneticky upravené bakterie.

Vývoj repelentu „Live Biotherapeutic Product“ (LPB) vede americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty DARPA a podílí se na něm Florida International University se třemi biotechnologickými společnostmi. Tento repelent cílí na mikrobiom, tedy společenstvo bakterií lidské kůže.

Bakterie na lidské kůži se totiž zásadně podílejí na tvorbě různých složek lidského pachu. Některé z těchto složek přitom přitahují samice komárů, které se rády přiletí nasát naší krve. Vědci se proto snaží do mikrobiomu na kůži zasáhnout pomocí živých bakterií v repelentu a zamaskovat ty vůně, které lákají komáry.

TIP: Brnění z grafenu: Hi-tech trik proti komářím štípancům

Vědci věří, že by nový repelent měl být účinný velmi dlouhou dobu. V ideálním případě by měl fungovat po dobu dvou týdnů, a to i případě, že se člověk pravidelně koupe nebo sprchuje. Zásadním problémem, se kterým se musí vědci popasovat je fakt, že každý člověk má svůj unikátní mikrobiom kůže. Bude tak nutné ověřit, jak tento repelent funguje u různých lidí.

  • Zdroj textu:

    New Atlas

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907