Revoluční bankovky: Jak budou vypadat bankovky blízké budoucnosti?

22.06.2021 - redakce pořadů Víkend a Nikol Patíková

Vědci z Akademie věd přišli se zcela revolučními papírovými bankovkami. Jejich plnivo se totiž postará o zničení virů a bakterií již do několika minut. Přestanou být papírové peníze jedním z nejčastějších přenašečů nákaz?

<p>Při návrhu bankovek coby vizitek státu se musí vytvořit mnoho motivů a zásadní roli hrají ochranné prvky.</p>

Při návrhu bankovek coby vizitek státu se musí vytvořit mnoho motivů a zásadní roli hrají ochranné prvky.


Reklama

Slovnímu spojení „platit bezpečně“ dali Češi nový význam: Vědci z Akademie věd se totiž postarali, aby byly platby papírovými bankovkami zcela bez rizika. Jde o významné přenašeče virů, a některé mikroorganismy na nich přežijí až dvacet let. O totální likvidaci nezvaných tvorů se má postarat unikátní anticovid papír, respektive jeho plnivo, které zničí 99 % bakterií do 60 sekund a nový koronavirus i jeho příbuzné vymýtí do deseti minut. Speciální papír z Česka se využije hlavně na tisk bankovek, dokladů a dalších cenin či dokumentů.

Zájem celé planety

„Když se bakterie nebo vir dostanou do kontaktu s tímto plnivem, dochází k jejich smrti či inaktivaci, ale plnivo funguje dál a je funkční i poté,“ vysvětluje Jiří Sobek z Ústavu chemických procesů AV ČR. Antibakteriální a antivirové bankovky měly původně obíhat v zemích třetího světa, ale po vypuknutí pandemie má o český papír zájem řada států. Výroba zázračného plniva není drahá, a zůstává tak možná jen otázkou času, kdy si český vynález doslova ohmatají lidé z celé planety.

„Proti virům a bakteriím účinkují komplexy zinku a stříbra nanesené na anticovidovém papíru,“ popisuje Sobek. Kdybychom jej však u nás chtěli uplatnit hned, museli bychom stáhnout veškeré papírové oběživo, které mezi občany koluje. Pás používaných českých bankovek vyrovnaných za sebou by přitom téměř dvakrát obepnul Zemi kolem rovníku – měřil by přes 70 tisíc kilometrů.

Hřebci, lustry a buvol

„Kdybychom uvažovali o jiném materiálu, znamenalo by to úplně změnit koncepci bankovek. Staré motivy nelze jednoduše převést na plastové bankovky, proces by musel proběhnout úplně od začátku, se vším všudy,“ uvádí Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB. 

Od vzniku samostatné České republiky vzrostlo množství peněz v oběhu 31krát, přičemž jednotlivé finanční krize včetně té současné tisk nových bankovek ovlivňují. Ve zlých časech se totiž možná víc než jindy rádi „pomazlíme“ s Emou Destinnovou či tatíčkem Masarykem. Po 30 letech však studenti pražské umělecké průmyslovky nabízejí alternativu: Je libo nafukovacího buvola místo legendární pěvkyně? Porcelánové hřebce namísto Palackého? Či nahradit Tomáše Garrigua skleněnými lustry?

Důvod k hrdosti

„Klíčové je nalézt nějaký řetězec symbolů, které by reprezentovaly stát. Což se ukázalo jako docela těžký úkol, už proto, že naše republika zažila za několik posledních dekád různé politické kotrmelce a doba komunismu státní symbol degradovala. Také z toho důvodu již nemáme příliš vlasteneckou kulturu, nejsme nijak zvlášť hrdí na žádnou určitou oblast, na niž bychom se mohli odkazovat,“ objasňuje typograf a prorektor pražské UMPRUM Radek Sidun.

TIP: Zrod koruny československé: Zavedení měny nového státu probíhalo v tajnosti

„Říkal jsem si, že by bylo zajímavé to bohatství vyjádřit skrz významné české produkty, a došel jsem k designovým výrobkům, které jsem se snažil zařadit napříč stoletou historií,“ popisuje svůj návrh student zmíněné školy Tuan Vuong. Bankovky představují vizitku země a při jejich navrhování se musí počítat se spoustou věcí. Motivů je třeba připravit celou řadu, ale na rozmáchlá umělecká gesta lze rovnou zapomenout. Navíc se do malého prostoru musejí vejít i bezpečnostní prvky.

Nahá ochrana

Dřív ke zmíněným prvkům patřila třeba i nahá těla – a jedno chránilo také stokorunu z roku 1932. Návrh Maxe Švabinského pobouřil veřejnost, neboť žena vyvedená do nejmenších detailů poněkud odváděla pozornost od Masaryka. Přesto bylo její vyobrazení z bezpečnostního hlediska možná důležitější než tvář prvního československého prezidenta.

„K ochranným prvkům se řadí i technika hlubotisku, a právě v něm jsou většinou postavy vyvedeny. Kůže je na rozdíl od hladkých šatů různě zvrásněná, a tak se hůř falšuje,“ vysvětluje Tomáš Hebelka, generální ředitel Státní tiskárny cenin. Padělatele naštěstí víc než koruny přitahují dolary či eura. K přijetí evropské měny se zavázalo i Česko, do té doby však možná bankovky nahradí virtuální oběživo. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Knihovna v egyptské Alexandrii hořela hned několikrát.

Historie

Koláž zachycuje průběh úplného zatmění Slunce (zleva doprava). Uprostřed je patrná i tvář Měsíce, díky jevu nazývanému „popelavý svit“, zatímco zakrytý disk hvězdy obklopuje paprskovitá koróna. Na začátku a na konci úkazu jsou vidět oslnivé kapičky slunečního světla a také narůžovělá obálka stálice, tzv. chromosféra.

Vesmír
Zajímavosti

K většině katapultáží dochází nízko u země, nebo přímo po nechtěném kontaktu s ní (nehoda  britského harrieru v Afghánistánu, 2009).

Válka

Zničení slovanské svatyně na Rujáně roku 1168 na plátně Lauritse Tuxena z druhé poloviny 19. století. Povalení Svantovítovy sochy přihlíží dánský král Valdemar a roskildský biskup Absalon.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907