Robotický kolibřík se může vznášet i létat jako jeho živý vzor

15.05.2019 - Stanislav Mihulka

Nový dron kolibřík se svými rozměry a hmotností blíží originálu


Reklama

Ptáci inspirují tvůrce dronů už celé roky. Kolibříci jsou ale doslova jako oživlá studnice nápadů pro výrobu malých létajících robotů. Američtí vědci inženýři se teď nechali kolibříky inspirovat do té míry, že postavili dron, který kolibříka připomíná, a zároveň jeho inteligenci vycvičili podle skutečného letu kolibříka.

Dron kolibřík není první svého druhu. Předchozí robotičtí kolibříci ale byli větší, nežli jejich živý vzor, pomalí, a byli na dálkové ovládání lidským operátorem. Nový dron je jak velikostí, tak i váhou srovnatelný s živým kolibříkem. Má křídla o rozpětí 17 centimetrů a hmotnost asi 12 gramů. Zároveň tento dron unese až 27 gramů nákladu, čili více jak dvojnásobek své hmotnosti.

TIP: O přízeň zákazníků se uchází originální robotický motýl MetaFly

Robotický kolibřík má 3D tištěné tělo a křídla z uhlíkových vláken a membrán, která se mohou pohybovat s frekvencí až 40 Hz. Asi nejnápadnější předností tohoto dronu je, že se může pohybovat jako živý kolibřík, a to včetně některých divokých prvků letecké akrobacie kolibříků, jako je vznášení na místě anebo otočení o 180°ve zlomku sekundy. Pozoruhodné je i to, že dron není vybavený kamerami. Má k dispozici elektrický smysl hmatu, s jehož pomocí může umělá inteligence kolibříka navigovat i v naprosté tmě. Naopak nevýhodou prototypu dronu je, že zatím létá s pomocí vnějšího zdroje energie, k němuž je připojený kabelem.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907