Rocket Lab plánují nosnou raketu Neutron pro pilotované lety

03.03.2021 - Stanislav Mihulka

Společnost Rocket Lab hodlá zařadit vyšší rychlostní stupeň. Pro rok 2024 připravují nosnou raketu, která unese lidskou posádku a doletí i k Měsíci


Reklama

Společnost Rocket Lab si již vydobyla postavení úspěšného raketového startupu. Létají z malebného novozélandského kosmodromu Mahia LC-1, s malou 18metrovou nosnou raketou Electron, která je schopná dopravit cca 300 kilogramů nákladu na nízkou oběžnou dráhu. Jejich plány ale sahají mnohem dál, než jen k vynášení malých satelitů do vesmíru.

V pondělí 1. března Rocket Lab představili své plány, v nichž hraje hlavní roli nová raketa Neutron. Jde o střední 40 metrů vysokou dvoustupňovou nosnou raketu, přičemž její první stupeň by měl být opakovaně použitelný. Přistávat bude na plovoucí přistávací plošině (podobně jako SpaceX), která bude operovat v Atlantiku.

Neutron doletí až k Měsíci

Raketa Neutron by měla vynášet na nízkou oběžnou dráhu náklady o váze až osmi tun a k Měsíci tuny dvě. Starty by se měly odehrávat na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), což je komerční zařízení v prostoru Wallops Flight Facility, na ostrově Wallops u východního pobřeží amerického státu Virginie.

TIP: Startupu Rocket Lab se podařilo „přistát“ v oceánu s prvním stupněm rakety

Se starty rakety Neutron se počítá od roku 2024. Výhodou této nosné rakety bude její opakovaná použitelnost, a také lety s lidskou posádkou. Do té doby hodlají Rocket Lab vysílat do vesmíru více osvědčených raket Electron. Nejbližší start by měl proběhnout ještě v březnu, pod názvem „They Go Up So Fast“. Raketa při něm vynese celkem 7 malých satelitů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907