Rozsáhlý výzkum odhalil zvláštní souvislost mezi velikostí mozku a zíváním

13.05.2021 - Stanislav Mihulka

Zívání není vlastní jen lidem, zívají totiž i ostatní savci. Zívnout ale umí i ptáci, krokodýli nebo želvy. Výzkum nizozemských vědců navíc odhalil, že čas strávený zíváním souvisí s velikostí mozku

<p>I mýval si rád zívne</p>

I mýval si rád zívne


Reklama

Ačkoliv zívání představuje zcela běžný jev, jeho podstatu se vědcům dosud uspokojivě objasnit nepodařilo. Zívání je navíc běžné nejen u lidí, ale i u savců a ptáků. Etolog Jorg Massen z nizozemské Univerzita v Utrechtu a jeho spolupracovníci uskutečnili rozsáhlý výzkum zaměřený právě na zívání, do něhož zahrnuli 55 druhů savců a 46 druhů ptáků. K dispozici měli detailní údaje o celkem 1 291 zívnutích, která sami natočili v zoologických zahradách anebo získali z online zdrojů.

Z jejich výzkumu vyplynulo, že zívání je evolučně velmi stará a konzervovaná záležitost, která se vyskytovala již u předků skupiny zahrnující jak savce, tak i ptáky a jejich příbuzné, tedy krokodýly, želvy, ještěry, atd. Jinými slovy, savci a ptáci zívají stejně a nejspíš ze stejného důvodu. Zároveň se ale také objevila velmi zajímavá souvislost mezi zíváním daného druhu a velikostí mozku. Čím má daný živočich větší mozek, tím déle zívá. Lidé by tím pádem měli být v zívání mistry, což opravdu jsou.

Zívání zřejmě chladí mozek

Závěry výzkumu podle autorů podporují hypotézu, podle které je zívání významné pro rychlé ochlazení mozku. Čím větší má někdo mozek, tím déle musí zívat, aby jej v potřebné míře ochladil. Během podobného výzkumu v roce 2016, který zahrnul 24 druhů, vyšlo najevo, že nejkratší zívání mají myši (průměrně 0,8 sekundy), zatímco nejdéle ze studovaných druhů zívali lidé (6,5 sekundy).

TIP: Obnova kyslíku, nebo varovný signál: Proč lidé zívají?

Bioložka Margarita Hartlieb z Vídeňské univerzity prohlásila, že analýzy velkého počtu zívnutí byly velmi náročné. Zívání je totiž, jak známo, nakažlivé a s kolegy museli přemáhat spánek. Nakonec se ale stali vůči zívání imunními. Nakažlivost zívání zřejmě souvisí s jeho sociálními funkcemi. Mohlo by například pomáhat sladit náladu ve skupině.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907