Ruční biotiskárna s živými buňkami usnadní léčbu těžkých popálenin

05.02.2020 - Stanislav Mihulka

Biotiskárna tiskne na popáleniny hojivou „umělou kůži“ libovolného tvaru a velikosti

<p>Biotiskárna na popáleniny a podobná poranění</p>

Biotiskárna na popáleniny a podobná poranění


Reklama

Podle údajů Světové zdravotnické organizace WHO zemře každým rokem zhruba 180 tisíc lidí kvůli popáleninám. Ještě mnohem více lidí utrpí popáleniny, které sice nejsou fatální, ale dramaticky dlouhodobě zhoršují kvalitu života i zdraví takto postižených. K léčbě takových popálenin se dnes používají implantáty pacientovy kůže z jiných míst. Pokud je ale popálení příliš rozsáhlé, postižený člověk nemusí mít dost zdravé kůže. A i ostatní dnes využívané metody mají bohužel své limity.

Kanadští odborníci nedávno vyvinuli ruční biotiskárnu určenou k léčbě popálenin, která by teď mohla změnit situaci. Zdravotník či lékař s touto biotiskárnou vytiskne kusy „umělé kůže“, které mohou být jakkoliv velké a mohou mít libovolný tvar. Umělou kůži přitom během tisku vytváří bioinkoust, což je směs rozpustného proteinu fibrinu a mezenchymálních stromálních buněk (MSC, podle anglického Mesenchymal stromal cells).

TIP: Nová metoda 3D biotisku zajistí extrémně rychlou výrobu lidských tkání

MSC buňky jsou kmenové buňky, které se aktivně podílejí na obnově poškozených tkání. Spolupracují s imunitním systémem a podporují růst buněk. První testy na prasatech dopadly na výbornou. Biotiskárna tiskne na popáleniny hojivou umělou kůži pěkně pravidelně, bezpečně a spolehlivě.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907