Rytíři, nebo zabijáci? Každodennost stíhacích es za Velké války (3)

29.03.2019 - Zbyněk Válka

Neoficiální titul stíhacího esa se zrodil během první světové války a zůstává označením elity. Objevil se s pozvolnou přeměnou pilotů ze statečných dobrodruhů a samotářů na efektivní válečné nástroje

<p>Britové dopřáli největšímu německému esu – Manfredu von Richthofen — pohřeb se všemi vojenskými poctami.</p>

Britové dopřáli největšímu německému esu – Manfredu von Richthofen — pohřeb se všemi vojenskými poctami.


Reklama

Sebelepšího pilota limitoval stroj, který mu armáda přidělila. Celou válku přečíslení Němci (Britové uvádějí, že měli dlouhodobou převahu 1:2, Francouzi dokonce 1:4) dokázali nepříteli řádně zatápět, protože těžili z technické převahy svých strojů. Fokker E.I až IV., sám o sobě jen průměrný letoun, měl jako první synchronizaci kulometu už v roce 1915, čímž vnesl do řad letců Dohody opravdovou paniku a období dominance císařského letectva bývá označováno jako takzvaný Fokkerův úklid.

Technika vede

Odpovědí byly na druhé straně jen improvizace a francouzské i britské ztráty narůstaly. Hvězdného Lanoa Hawkera uštval v jeho nevýkonném DH.2 Richthofen s výkonnějším albatrosem. Němce však nezvýhodňovala vždy jen technika, ale i špatně zvolená taktika nepřítele. Britové vedli zarputilý ofenzivní boj nad územím protivníka a trvali na pravidelných hlídkách, což umožňovalo vilémovským letcům vytvořit nejednou lokální převahu. V roce 1917 zažil Královský letecký sbor (Royal Flying Corps) takzvaný krvavý duben, když přišel o tolik strojů a letců, že některé letky byly během několika dnů zcela vybity.

Příliš nepomohlo, že k útvarům už dorazily i plně konkurenceschopné stroje. Přísun nedocvičených nováčků mnohdy znamenal pro Němce jen další snadné cíle, zatímco vyčerpaní veteráni dávno bojovali za hranicemi svých sil. Syndrom vyhoření tenkrát sice ještě nikdo neznal, ale osvícenější štábní důstojníci už na nervové problémy některých stíhačů z trvalého nasazení upozorňovali. 

Nervy nadranc 

Vrchní velení v té době odmítalo vydat osádkám již existující a prověřené padáky. Mnoho letců tak podstoupilo hroznou smrt v plamenech zcela zbytečně, což psychický tlak na jejich kolegy jen znásobilo. Aviatici sice mohli čas od času využít dovolené, při nichž byli přeživší hrdinové předváděni národu, ale u mnohých to rezignaci nad vlastním osudem nezvrátilo. Populární Albert Ball se sice odhodlaně vrhal do bojů, ale dopisy domů psal už jen o smrti.

To už bojová letadla dávno nepřipomínala křehké letouny z prvních měsíců konfliktu. Více než dvakrát tak rychlé, mnohem obratnější a početnější stroje dokázaly ovlivňovat výsledky bitev nejen pozorováním a řízením palby, ale také útoky na pozemní cíle. Ty ovšem znamenaly další probírku v řadách útočníků, kde kvalifikace a um pilota hrály mnohem menší roli než při vzdušném souboji. Piloti se tak dostávali příliš nízko a stávali se lákavým cílem pro palbu ze země. To se stalo osudným také Richthofenovi, který zahynul během honičky za stíhacím camelem. Německé eso kleslo příliš nízko a zabil jej jediný výstřel australského kulometčíka. A to „Rudý baron“ neustále před nízkým letem varoval... 

Nejen na západě

Letecké boje se, byť s nižší intenzitou než ve Francii a v Belgii, odehrávaly i nad Itálií či Ruskem. Celá řada leteckých es se tak zrodila také v rakousko-uherském letectvu a našli bychom mezi nimi i několik Čechů. Naši předkové sice nekralovali tabulkám nejlepších aviatiků habsburského soustátí, ale podepsali se na celkových výkonech c. a k. letectva.

Dokončení: Rytíři, nebo zabijáci? Každodennost stíhacích es za Velké války (4)

Sparingpartnera nejlepšího rakouského stíhače Godwina von Brumowského dělal Josef Novák a kolují pověsti, že mu český bonviván některá vítězství přenechal. O ctižádosti obou mužů jistě vypovídá také to, že Brumowského albatros měl na červeném trupu smrtihlava, zatímco Novákův iniciály milenky. Čechy bychom našli také na druhé straně barikády například ve francouzském letectvu. Sice nedosáhli takového skóre, ale poválečná čs. armáda v nich získala zkušené velitele pro nově vznikající letectvo rodící se republiky.

  • Zdroj textu:

    I. světová

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907