FT AC představoval jedno z prvních samohybných děl, avšak nakonec se zařazení do výzbroje francouzské armády nedočkal
Na sklonku první světové války začali konstruktéři uvažovat o zvýšení akceschopnosti polního dělostřelectva, do té doby přepravovaného především za koňskými potahy. Ani motorizace dělostřeleckých oddílů, spočívající v tažení děl automobily a později i specializovanými tahači, nenabízela větší průchodivost terénem nebo schopnost rychlého přechodu z jízdy do palebné pozice.
Ta mohla být splněna pouze montáží děla přímo na vozidlo. Již před válkou se objevily nákladní automobily s namontovanými kanóny, ale skutečně plně bojeschopné stroje na pásových podvozcích, schopné překonávat terénní překážky, se objevily až koncem Velké války.
Bylo jen logické, že jedno z úplně prvních samohybných děl se objevilo ve Francii, produkující ve velkých počtech obrněnce všech hmotnostních kategorií. Před jednáním o příměří zde vznikl stroj, využívající maximálního počtu dílů z lehkého tanku Renault FT. Z obrněnce konstruktéři sejmuli věž a vrchní část korby a na podvozku vytvořili plně uzavřenou hranatou nástavbu z ocelových plechů, nýtovaných na úhelníkovém rámu.
TIP: Útočná děla k podpoře pěšáků: Koncept vysoce mobilní Panzerwaffe
Motor i komponenty podvozku zůstaly bez zásadních změn. V čelní stěně byl lafetován 75mm kanón, obsluhovaný dvěma muži; třetího člena osádky představoval řidič. Prototyp prošel zkouškami, ovšem v období krátce po válce, kdy docházelo k citelné redukci armády, nedošlo k zavedení typu do výzbroje.
Válka REVUE SPECIÁL Svět tanků
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)