Šanghaj: Lepší život v čínské Paříži

25.09.2014 - Veronika Pešková

Zatímco jinde zuřily revoluční boje, město dobrodruhů, gamblerů, obchodníků s drogami, misionářů, gangsterů a dandyů vždy „tancovalo“. V roce 1949 se na dlouhé roky stalo temným svědomím komunistické Číny. Dnešní Šanghaj se však opět probouzí k životu


Reklama

Šanghaj leží na březích řeky Chuang-pchu na východě země a s více než 24 miliony obyvatel představuje nejlidnatější a největší čínskou metropoli. Současně jde také o největší světový přístav, kde se ročně přeloží přibližně 380 milionů tun nákladu. 

První zmínka o osídlení lokality zvané Chua-tching pochází z roku 960 z éry vlády dynastie Sung. Teprve v 11. století však byla původní vesnice povýšena na město, rozvinul se samostatný přístav a došlo i ke zřízení berního úřadu. V 16. století vybudovali místní lidé městskou zeď, jež je měla chránit před častými nájezdy pirátů. Až do 19. století ovšem Šanghaj představovala okresní město nevelkého významu. Zlom přišel v roce 1842, kdy Čína uzavřela s Británií po prohrané opiové válce (viz První opiová válka) tzv. nankingskou smlouvu. Vítězná evropská mocnost ustanovila město jedním z pěti přístavů, které se měly otevřít mezinárodnímu obchodu. Z Šanghaje tak brzy vyrostlo významné mezinárodní obchodní centrum. 

Na průsečíku Východu a Západu

Američané, Britové, Francouzi i Rusové zakládali v přístavech určených smlouvou své čtvrti s vlastní policií a soudními pravomocemi. Disponovali tam tzv. exteritorialitou, což znamenalo, že podléhali zákonům své domovské země. V Šanghaji se brzy zahraniční koncerny rozšířily tak, že – kromě staré části města obehnané zdí – „spolkly“ značnou část prostoru. Vyrostlo zde množství obchodů, luxusních hotelů a honosných tanečních sálů. Běžní občané však z blahobytu cizinců mnoho neměli. Nespokojenost a narůstající korupce i nerovná práva našla odezvu v myšlenkách marxistického hnutí. Právě v Šanghaji vznikla v roce 1921 Komunistická strana Číny. 

Město postupně získalo status samostatné provincie s 2,7 miliony obyvatel. Za druhé světové války jej okupovali Japonci a později se do metropole vrátila rudá moc, což znamenalo útlum rozkvětu na dlouhá desetiletí. Obrození nastalo až v roce 1990, kdy byla čtvrť Pchu-tung (ležící na opačném břehu řeky než samotné centrum) vyhlášena zvláštní hospodářskou zónou. Světlo světa spatřily nové mrakodrapy, hotely i mezinárodní letiště, do města začaly znovu proudit investice, vznikaly nové linky metra a kanceláře. V roce 2010 se v Šanghaji konala Světová výstava Expo 2010 s mottem „Lepší město – lepší život“.

Čínská Paříž 

Ještě v 30. letech minulého století představovala Šanghaj město lesku a přepychu a byla nazývána Královnou orientu či Paříží Východu. V té době také představovala třetí největší finanční centrum na světě. Na nábřeží vyrostly koloniální budovy, v nichž si zařídili kanceláře všichni velcí hráči mezinárodního trhu. Vznikla tak osobitá silueta staveb podél řeky, která návštěvníky města uchvacuje dodnes. 

K hlavní náplni společenského života patřily tehdy návštěvy dostihové dráhy, přičemž zdejší klub patřil k nejvíce prosperujícím společnostem ve městě a disponoval i kriketovým hřištěm a bazénem. Po definitivním převzetí moci v roce 1949 však komunisté dráhu jako symbol západní dekadence zavřeli a přebudovali ji na park a náměstí. V současné době najdete v těchto místech Šanghajské muzeum. 

Vzpomínky na koloniální éru 

Nábřežní promenádu Bund – srdce někdejší koloniální Šanghaje – lemují světoznámé hotely, banky a kluby. I dnes ji každý večer zaplní stovky lidí, kteří se kochají úžasným osvětlením modernistického panoramatu. Do poloviny 20. století však tato oblast patřila k nejchudším ve městě. Žili zde hlavně gangsteři a čtvrť byla doslova poseta nevěstinci a opiovými doupaty. Zákaz pěstování máku a veškerého dovozu opia ze zahraničí platil sice již od roku 1799, jenže o to více vzrostl místní ilegální obchod s drogami, který se soustředil právě tady. 

Z nejproslulejších staveb Bundu jmenujme například Shanghai Pudong Development Bank postavenou v roce 1921, jež svého času platila za jednu z nejkrásnějších budov Asie. K architektonickým skvostům patří také Fairmont Peace Hotel, který s oblibou navštěvoval třeba slavný herec Charlie Chaplin. Mezi šanghajskými mrakodrapy proslula televizní věž zvaná Perla orientu, tyčící se do výšky 457 metrů. Návštěvníky ohromí rovněž výhled z Shanghai World Financial Centre, které je v provozu od roku 2008 a se svými 492 metry se stalo nejvyšší čínskou budovou (a pátou nejvyšší na světě). V roce 2014 se má slavnostně otevřít nový nebeský gigant – věž Shanghai Tower Pudong, jež dosáhne výšky úctyhodných 632 metrů.

Magnetický vlak 

V Šanghaji můžete narazit i na jeden technický unikát: jedná se o nejrychlejší vlak na světě – Maglev (název vznikl zkrácením slov „magnetická levitace“). Pohybuje se 5–10 cm nad kolejnicí na magnetickém poli, které vytváří soustava supravodivých magnetů umístěných ve vlaku i na trati. Systém je navíc velmi úsporný: ke vznášení potřebuje vlak méně energie než na provoz vnitřní klimatizace. 

Velice nákladné je naopak budování linek, jež se z bezpečnostních důvodů nestavějí na zemi – koleje vedou přes mosty nebo skrz tunely. Trať míří z města na mezinárodní letiště Pchu-tung (Pudong), přičemž trasu dlouhou třicet kilometrů zvládne vlak za osm minut, a to průměrnou rychlostí přes 220 km/h. Maximální rychlost soupravy pak činí 431 km/h. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie, Henri Cartier-Bresson

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907