Šestá mise: Další let raketoplánu Boeing X-37B nebude tak tajný jako minulé mise

11.05.2020 - Stanislav Mihulka

Americký vojenský raketoplán X-37B strávil na oběžné dráze již 2 865 dní. Jak dlouho tam bude tentokrát?

<p>Raketoplán X-37B na nosné raketě</p>

Raketoplán X-37B na nosné raketě


Reklama

Populární „tajný“ raketoplán Boeing X-37B se připravuje na další let na oběžnou dráhu. Mise označená Orbital Test Vehicle (OTV-6) by měla začít 16. května 2020, kdy by nosná raketa s raketoplánem měla odstartovat z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě. Raketoplán sice stále oficiálně patří americkému letectvu, ale jeho start, akce na oběžné dráze a přistání budou v režii vesmírných sil U. S. Space Force. Minulým startem raketoplán jen těsně unikl hurikánu Irma, tentokrát bude start probíhat v tíživém stínu koronaviru.

Dosavadní starty raketoplánu X-38B byly vždy obestřeny velkými tajnostmi a o programu raketoplánu na oběžné dráze kolovaly jen náznaky a spousta dohadů. Tentokrát je to ale jiné. Americké vesmírné síly vydaly prohlášení, v němž do jisté míry prozrazují, co bude náplní mise OTV-6 na oběžné dráze. Řada věcí kolem mise raketoplánu ale stále zůstává tajemstvím.

Experimenty vojenského raketoplánu

Podle těchto informací by v útrobách 8,8 metrů dlouhého raketoplánu mělo probíhat několik experimentů. Jeden z nich zahrnuje testy „významných materiálů“ v kosmickém prostředí. Další experimenty se budou věnovat vlivu kosmického záření na semena rostlin a přeměně solární energie na mikrovlny, které by mohly přenášet takto získanou energii na Zemi. Součástí mise bude i vypuštění malého satelitu FalconSat-8, který postavili američtí kadeti, a který ponese dalších pět experimentů.

TIP: Americký vojenský raketoplán X-37B unikl hurikánu a úspěšně odstartoval

Předešlá mise raketoplánu OTV-5 skončila v říjnu 2019 po 780. Pokud budou Američané chtít dodržet tradici, tak by mise OTV-6 měla být zase o něco delší, ale takové informace opět nejsou k dispozici. Mise raketoplánu X-38B doposud trvaly dohromady 2865 dní, což je déle než 7 let. Oficiálně je jejich hlavním cílem testování opětovně použitelných technologií pro lety do vesmíru. Podle řady teorií se ale raketoplán věnuje především vývoji nových zpravodajských a vojenských technologií.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907