Severním Pacifikem se prohnala obří „vlna duchů“: Šlo o nejextrémnější vlnu svého druhu

16.02.2022 - Stanislav Mihulka

Severním Pacifikem se prohnala obří vlna. Měřila přes 17 metrů a podle vědců šlo o událost, která se objeví zhruba jednou za 1 300 let

<p>Vlna u poloostrova Ucluelet dosahovala výšky 17,6 metrů a okolní vlny převyšovala trojnásobně. <em>(ilustrační foto Shutterstock)</em></p>

Vlna u poloostrova Ucluelet dosahovala výšky 17,6 metrů a okolní vlny převyšovala trojnásobně. (ilustrační foto Shutterstock)


Reklama

Říká se jim „rogue wave“, tedy „darebné“, nebo též „ničemné vlny“, případně „ghost waves“ – „vlny duchů“. Přicházejí znenadání a mají schopnost smést obří lodě, ropné plošiny nebo mořské větrné parky. Svou výškou přesahují vše, co na moři známe, snad s výjimkou přívalových vln způsobených tsunami. Ty ale dosahují velkých výšek až u pobřeží a na širém oceánu jsou takřka neviditelné.

Vědci dlouho považovali „ničemné vlny“ za námořnický folklor, obrat nastal až v roce 1995, kdy extrémní vlna poškodila ropnou plošinu Draupner v Severním moři. Podle dat z radarů dosahovala „rogue wave“ výšky 25,6 metru.

Neviditelná rekordmanka

„Ničemná vlna“ se podle vědců prohnala v roce 2020 také severním Pacifikem. V listopadu 2020 se zde jedna bóje u poloostrova Ucluelet v kanadské Britské Kolumbii vznesla do výšky 17,6 metrů. Vědci měli v tomto případě velké štěstí – bóje byla součástí výzkumného projektu Marine Environmental Data Section, a pokud by ji vlna minula, zřejmě by se o její existenci nikdo nedozvěděl.

Uclueletská vlna není rekordmankou, pokud jde o absolutní výšku. Výjimečnou ji podle vědců činí něco jiného – její proporce vzhledem k okolním vlnám. Zatímco vlna, která poškodila plošinu Draupner, měřila 25 metrů, její okolní vlny dosahovaly maximální výšky okolo 12 metrů.  Uclueletská vlna byla v tomto směru mnohem mohutnější – svůj doprovod převýšila trojnásobně. Podle oceánografa Johannese Gemmriche z kanadské Univerzity Viktorie se podobná vlna objeví zhruba jednou za 1 300 let.

TIP: Jižním oceánem se prohnala rekordní vlna vysoká 24 metrů

Dobrou zprávou je, že uclueletská vlna nezpůsobila žádné škody na majetku ani na životech. Horší zprávou podle vědců je, že její rekordní zápis nemusí vydržet příliš dlouho. Odborníci předpovídají, že s postupujícím globálním oteplováním planety a změnou klimatu bude přízračných vln přibývat a podobná vlna by se mohla objevit mnohem dříve než za 1 300 let.

Data, která vědci v souvislosti s uclueletskou vlnou získali, nyní poslouží při vývoji předpovědních modelů. Ty by mohly ovlivnit podobu námořních tras nebo třeba plánování a výstavbu projektů na otevřeném moři. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907