Šílené teorie o modré planetě: Kde se berou duchové a je Země živým organismem?

19.06.2018 - Pavel Škopek

<p>Je Země živým organismem, stejně jako všichni tvorové, kteří po ní chodí? Podle zakladatele teorie Gaia Jamese Lovelocka rozhodně ano.</p>

Je Země živým organismem, stejně jako všichni tvorové, kteří po ní chodí? Podle zakladatele teorie Gaia Jamese Lovelocka rozhodně ano.


Reklama

Myslíte si, že UFO jsou návštěvníci z vesmíru? Omyl. Podle amerického profesora Michaela Persingera (*1945) musíme důkazy existence mimozemských obyvatel hledat nikoliv na nebi, ale pod nohama. V roce 1975 přišel tento uznávaný neurovědec s teorií tektonického napětí (Tectonic Strain Theory), která má vysvětlit nejen existenci UFO, ale například i mariánských zjevení nebo duchů.

Strašidla ze zemské kůry

Myšlenka se opírá o předpoklad, že v seismicky aktivních oblastech vzniká v zemské kůře obrovské napětí, čímž při vhodném složení hornin nastává piezoelektrický efekt (viz Piezoelektrický efekt) vytvářející silná lokální elektrická a elektromagnetická pole. Tyto úkazy pak vyvolávají u člověka halucinace, neboť ovlivňují činnost spánkových laloků v mozku; zároveň však také silně ionizují vzduch, což může vést ke skutečnému vzniku různých světélkujících útvarů

Podobnou myšlenku prosazuje i britský spisovatel Paul Devereux (*1945). Za pravděpodobnější příčinu podivných útvarů ale označuje nikoliv piezoelektrický jev, nýbrž tzv. triboluminiscenci – efekt světla vznikajícího při drcení některých krystalů. Devereux navíc tvrdí, že tato světla mohou mít vlastní inteligenci.

Země jako živý superorganismus

Teorie Gaia by zněla jako bláznivá fantazie nějakého hippie nadšence nebo ekologického romantika – kdyby ovšem jejím autorem nebyl špičkový biolog. Teorie pojmenovaná po řecké bohyni Země tvrdí, že naše planeta tvoří jediný superorganismus, je živá ve stejném fyziologickém smyslu jako lidé, a tudíž prý dokáže regulovat svůj globální metabolismus představovaný koloběhem vlastní hmoty a energie. 

Za zmíněnou myšlenkou stojí britský biolog James Lovelock (*1919), který ji poprvé představil v roce 1979. Podle něj se život na Zemi vyvinul před 3,6 miliardy let, a to nikoliv díky tomu, že by zde panovaly příhodné podmínky, ale proto, že tyto podmínky vytvořila právě Gaia. Jinými slovy – Země utváří samu sebe a život sám udržuje zeměkouli obyvatelnou. „Jako pozorujeme pulz, krevní tlak, elektrickou aktivitu srdce či jiné veličiny, aniž bychom narušili normální fyziologické procesy člověka, tak můžeme pozorovat i cirkulaci vzduchu, oceánů a hornin. Můžeme měřit sezónní pulzování oxidu uhličitého ve vzduchu v souvislosti s jeho příjmem rostlinami a výdejem všemi organismy. Můžeme sledovat dráhu základních živin do oceánů a odtud do vzduchu a zpátky do hornin a pozorovat chování těchto navzájem propojených systémů,“ popisuje Lovelock důkaz pro svá tvrzení. 

Vědec publikoval několik knih, v nichž velmi pečlivě shromáždil důkazy o schopnosti přírody se efektivně regulovat. Vyvolal tím reakci řady svých kolegů, kteří ho obvinili z vytváření jakéhosi vědeckého pohanského náboženství – debata nad jeho teorií však dodnes není zdaleka uzavřená.

Piezoelektrický efekt

Piezoelektrický jev představuje schopnost některých krystalů, které nemají střed symetrie, produkovat při mechanickém působení elektřinu. Nejznámější piezoelektrickou látkou je křišťál. V klidovém stavu nevykazuje elektrické projevy, ovšem dojde-li k jeho mechanickému stlačení, ionty opačných nábojů se v krystalové mřížce vzdálí, což vyvolá vznik elektrického náboje.  


Šílené teorie o modré planetě

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907