Nová kosmologická simulace COSTCO zkoumá minulost i budoucnost vesmírných struktur, které pozorujeme ve vzdálenosti 11 miliard světelných let
Ve výzkumu vesmíru hrají velmi důležitou roli kosmologické simulace. Ty se ale obvykle skutečnému vesmíru podobají jen ve statistickém smyslu a nikoliv detailně. Detailní simulace se zase typicky věnují našemu lokálnímu vesmíru v širokém sousedství Sluneční soustavy. Vzdálený vesmír zůstává v detailnějších simulacích opomíjen.
Metin Ata z Kavli institutu pro fyziku a matematiku (Kavli IPMU) a jeho spolupracovníci vyvinuli detailní simulaci reálného vzdáleného vesmíru, která ukazuje dávnou minulost i vzdálenou budoucnost struktur, které dnes pozorujeme ve vzdálenosti 11 miliard světelných let od Sluneční soustavy. Výsledkem jejich úsilí je simulace COSTCO (COnstrained Simulations of The COsmos Field).
Podle badatelů připomínala práce na COSTCO stavbu stroje času. „Představte si, že najdete černobílou fotku z mládí vašeho dědečka a podle ní natočíte video o dědečkově životě,“ přibližuje jeden z autorů Khee-Gan Lee. V tomto případě badatelé použili jako výchozí snímek pozorování vzdáleného vesmíru. Vědci věří, že jejich simulace rozšíří naše obzory o vzdálených kupách galaxií.
TIP: Mohutný teleskop GranTeCan objevil největší kupu galaxií mladého vesmíru
Simulace COSTCO se již stala významným zdrojem dat pro další projekty, včetně výzkumu kosmologického prostředí galaxií a absorpčních čar spekter vzdálených kvasarů. Simulace jako je COSTCO jsou rovněž užitečné pro testování kosmologických modelů, používaných k popisu fyziky vesmíru. Díky „stroji času“ této simulace můžeme létat historií vesmíru tam a zpět a přitom sledovat, zda se vývoj vesmíru drží testovaného modelu či nikoliv.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)