Skandinávský postrach Evropy: Kde se vzali tajemní Vikingové?

14.12.2017 - Jindřich Kačer

Od 9. století děsili Evropu nájezdníci na dlouhých úzkých lodích. Slované jim říkali Varjagové, Frankové je nazvali Normany, ale pro nás jsou dnes nejznámější pod označením Vikingové

Vikingové zanechali v každém koutu Evropy svoji stopu
Vikingové zanechali v každém koutu Evropy svoji stopu

Reklama

Prvotním zájmem seveřanů byla válečná kořist, kterou hleděli výhodně prodat, ale my je tentokrát představíme především jako dobyvatele nových území. Přineseme vám po jednom příběhu z každého směru Evropy, kde Vikingové zanechali svou nesmazatelnou stopu.

Severští bohové

Nemůžeme začít nikde jinde, než na jejich domovském severu, kde leží jakási germánská pravlast. Je všeobecně známo, že Vikingové patří ke germánskému etniku a jejich staré příběhy jsou dochovány v mytologii zachycené ve 13. století ve slavné sbírce Edda. Proto první příběh není o dobývání. Není to vlastně ani příběh historický, ale legendární. Dává nám nahlédnout prostřednictvím nejvyššího germánského boha Ódina do mentality drsných severských válečníků. Vikingové byli totiž známí především tím, že dlouhou dobu odmítali přijmout křesťanství a s ním také křesťanské hodnoty.

Východní Varjagové

Druhý nejstarší příběh má už reálné jádro, ale mnohé z událostí, které popisuje, jsou spíše legendárního charakteru a musíme je brát s velkou rezervou. Je to příběh z východní Evropy, kam v 9. století pronikali švédští Vikingové. Přestože tam chtěli zřejmě hlavně kořistit a obchodovat, nakonec tam tak nějak mimochodem zůstali i vládnout. Říká se, že jim zdejší Slované vládu vlastně nabídli, protože si sami vládnout neuměli.

Protože známe typickou povahu Vikingů, můžeme usoudit, že na tom bude asi jen málo pravdy. Ruským historikům se dodnes ježí vlasy na hlavě, když slyší zastánce takzvané normanské teorie, že by první založení jejich státu měli mít na svědomí právě Germáni. Bohužel si však asi budou muset přiznat, že drsní Vikingové byli v 9. století nejen silnější než Slované, ale svým způsobem také o něco společensky vyspělejší, takže na založení Kyjevské Rusi měli výrazný podíl. Byl to jeden z prvních státních útvarů, který Vikingové založili mimo svou domovinu.

Dobyvatel západních ostrovů

Ve stejné době, kdy Švédové obsazovali Rusko, zatím západní Evropu děsili nájezdy Norů a Dánů. Ti začali obsazovat severní Anglii, zakládat tam obchodní kolonie a vymáhat od místních obyvatel poplatky. Je to známý příběh o tom, jak se právě podle Dánů začaly nazývat daně (Danegeld). Ale tento příběh vám zatím vyprávět nebudeme. Namísto něj budou západ reprezentovat Normané. V 9. století obsadili dnešní Normandii, založili zde normanské vévodství a urputně bojovali s franským králem. Nakonec byli roku 911 poraženi a přijali lenní svrchovanost franského krále a mimo jiné taky křesťanství.

Nové náboženství mírně otupilo hroty jejich krutosti, ale nemohlo lusknutím prstů změnit jejich povahu. Sotva se trochu pevněji usadili ve své nové zemi, začali přemýšlet, kam vytáhnout dál. V 11. století už jako křesťané odmítali pořádat nějaké ojedinělé kořistnické nájezdy, ale místo toho se zaměřili na promyšlenou expanzi. Normandie už jim byla malá.

TIP: Vikingská krvelačná monstra: Zabijáci s mnoha talenty

Náš západní příběh vypráví o dobrodružství normanského vévody Viléma, který se rozhodl, že obsadí Anglii. Našel si k tomu i nějaké legitimní důvody, ale ty měly v podstatě jen zakrýt jeho dobyvačné choutky. Po slavné bitvě u Hastings se stal roku 1066 prvním Normanem na anglickém trůně a dějiny ho nazvaly Vilém Dobyvatel. Jeho příběh vypráví také snad nejstarší světový „komiks“ – obrazově bohatá tapisérie z Bayeux, kterou vám přinášíme jako dárek k tomuto číslu.

Lišák na slunečném jihu

Normané se však nespokojili jen s Anglií. Ve stejné době, kdy Vilém bojoval u Hastings, už jiný normanský rod systematicky obsazoval jižní Itálii. Na rozdíl od rychlého vítězství nad Anglosasy byla tato operace jako běh na dlouhou trať, který trval téměř do konce 11. století. Náš jižní příběh vypráví o Robertu Lišákovi (Guiscardovi) a jeho příbuzných, kteří vyhnali z Apeninského poloostrova rozpínající se Saracény. Rozhodli se, že se jim tam líbí, a tak ho zkrátka částečně obsadili. Možná se jim zamlouvalo vyměnit chladný nepřístupný sever za slunečný jih.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mezi hlavní úkoly nindžů patřilo pronikat v přestrojení za nepřátelské linie a vynášet informace či zabíjet.

Zajímavosti

Dospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.

Příroda

Mládí prožila v radovánkách a nicnedělání

Historie

Povrch měsíce Europa

Vesmír

Tradice velí, že muž zajišťuje financování domácnosti. Jinak to pro muže bývá stresující.

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907