Reklama


Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (3)

14.02.2019 - Miroslav Mašek

Bojová vozidla pěchoty tvoří nedílnou součást výzbroje moderních armád. CV90, jeden z nejvýkonnějších strojů této kategorie, se sice zrodil už v 80. letech, avšak průběžné modernizace ho stále drží na špici

<p> Mimo Skandinávii si moderní „bévépéčko“ pořídilo kupříkladu Švýcarsko</p><p> </p>

 Mimo Skandinávii si moderní „bévépéčko“ pořídilo kupříkladu Švýcarsko

 


Reklama

Netrvalo dlouho a výkonná vozidla se v rámci zahraničních misí NATO zapojila do bojových operací. Vůbec poprvé je nasadil 2. prapor norských ozbrojených sil roku 2007 při operaci Harekate Yolo v Afghánistánu. Obrněnce zde podporovaly speciální oddíly při odvetném úderu na bojovníky Talibánu, kteří předtím napadli Afghánskou národní gardu v provincii Ghormach. Již následujícího roku norský mechanizovaný prapor Telemark nasadil CV90 při operaci Karez v provincii Bádghís. Zahanbit se nenechali ani další uživatelé „devadesátek“ – také Stockholm v roce 2009 vyslal CV90 do Afghánistánu a dánský Pluk královské gardy nasadil deset strojů v provincii Hilmand.

Nezbytná modernizace

Roku 2012 se Norové rozhodli sestavu BVP modernizovat, přičemž se do programu měla zapojit starší i nově vyrobená vozidla. V červnu zdejší Agentura pro obrannou logistiku a společnost BAE Systems podepsaly kontrakt na dodávku 41 strojů a omlazení 103 exemplářů. Modernizace zahrnovala zlepšenou ochranu, rozsáhlejší situační přehled, rychlejší zpracování informací ze senzorů a vyšší stupeň interoperability. Norsko tak dnes disponuje 74 stroji ve verzi BVP, 21 průzkumnými, 15 velitelskými, 16 ženijními, 16 víceúčelovými a dvěma vozidly pro výcvik řidičů.

Předchozí části:

Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (1)

Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (2)

Čas nejde zastavit, a tak se o čtyři roky později k podobnému kroku „rozhoupala“ i armáda Švédska. Smlouva zahrnovala jednak renovaci 262 strojů, jednak instalaci dvouhlavňového minometu Mjölner ráže 120 mm na čtyřicítku obrněnců. Zatím posledním uživatelem CV90 se stalo Estonsko, které v roce 2014 odkoupilo 44 strojů od Nizozemska. Pobaltská země první kusy obdržela v roce 2016 a ještě téhož roku podepsala smlouvu s Norskem o odkupu dalších 35. Celkem se ve službě v sedmi zemích nachází 1 280 „devadesátek“, které již stihly najezdit 3 miliony km a absolvovat 70 000 bojových hodin. Ne všude nicméně švédská bévépéčka uspěla – bez uzavřené smlouvy skončily testy v USA, Kanadě, Británii a Polsku. 

Do Česka i Chorvatska?

Vedle omlazovacích programů se nezastavila ani evoluce, a tak BAE Systems nabízí zbrusu novou variantu Mk IV. Přináší výrazné vylepšení bojových schopností, výkon motoru dosahuje až 735 kW a modernizovaná vysokozátěžová převodovka snese pohyb v nejtvrdším terénu. Hmotnost narostla na 37 tun, takže uživatelé získávají navíc 2 000 kg užitečného zatížení při zachování manévrovacích schopností a stejného stupně ochrany. Čtvrtá generace umožňuje implementaci systému iFighting, který BAE Systems vyvíjí coby komplexní podporu osádky ohledně situačního vidění a rozhodování.

Je možné, že nejnovější obrněnce zanedlouho zařadí do výzbroje Armáda České republiky – konkrétně 7. mechanizovaná brigáda v Hranicích. Vláda totiž plánuje vypsat výběrové řízení na bojové vozidlo pěchoty, které by nahradilo letité BVP-2. Celkem si AČR hodlá pořídit 210 kusů v hodnotě 50 miliard korun, přičemž první stroje by měla obdržet v roce 2020. Vybírat vojáci budou minimálně z pětice strojů: ASCOD od španělsko-rakouského konsorcia spadajícího pod General Dynamics, Lynx KF31 (Rheinmetall), Puma (konsorcium PSM zahrnující Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme) a právě CV90 ve verzích s osádkovou či bezosádkovou věží.

Testování v tuzemsku

Zmíněné typy AČR loni v létě otestovala ve vojenském prostoru Libavá, přičemž všechny splnily základní požadované parametry. Každý ze strojů má svá pro a proti. Německá puma patří technologicky k absolutní špičce, avšak tomu odpovídá i cena 250 milionů korun za kus. Pro porovnání, CV90 stojí asi o 100 milionů méně. PSM nevýhodě čelí nabídkou, že v případě vítězství pumy přinese spolupráce českým firmám během tří let zakázky v hodnotě 35 miliard.

Tuzemské zbrojovky by se mohly přímo podílet na produkci a osvojit si nejpokročilejší technologie. Druhé německé želízko v ohni lynx je levnější, ovšem dosud si ho nepořídily žádné ozbrojené síly – a AČR preferuje konstrukci prověřenou reálným provozem. Tento požadavek splňuje jak CV90, tak ASCOD zavedený ve Španělsku i Rakousku.

O pořízení skandinávských BVP uvažuje také chorvatská generalita, která potřebuje náhradu za dosluhujících 128 kusů M-80A. Předpokládá se, že nejtvrdší komerční souboj svede CV90 na Balkáně s pumou. Záhřeb poptává 88 BVP, čtyři stroje pro výcvik řidičů, osm obrněných ambulancí a stejný počet velitelských strojů. Nová BVP, vyzbrojená kromě kanonu i protitankovými střelami, by zákazník měl začít odebírat v roce 2021. Ještě urgentněji potřebuje moderní vozidla Austrálie, která provozuje beznadějně zastaralé M113. Plány hovoří o zahájení odběru obrněnců v roce 2025 a CV90 představuje jednoho z horkých kandidátů. 

 

 

  • Zdroj textu:

    Zbraně

  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907